Bednění štítů – prosté a zdobné prkenné štíty, tzv. lomenice
Bednění štítů slouží k trvalému uzavření podkrovního prostoru, zejména sedlových a polovalbových střech. Provádí se z obou stran, přičemž větší pozornost je přirozeně věnována štítu orientovanému do veřejného prostoru návsi nebo ulice.
Kromě štítu mohou být bedněny i stěny staveb, zpravidla v kombinaci s nosnou rámovou konstrukcí. Prkenné bednění představuje samo o sobě rovněž dělící konstrukci, čímž se liší od prkenného obkladu plnícího výhradně ochrannou nebo dekorativní funkci.
Bedněné štíty
Bedněné štíty jsou typických znakem dřevěných staveb, roubených i hrázděných. Můžeme se s nimi ovšem setkat i u staveb se stěnami zděnými. Rozeznáváme přitom štíty před rovinu průčelí:
- předsazené, např. u domů s podsíní
- lícující
- odsazené, např. u domů s podlomenicí
Jednoduché a složité bednění (lomenice)
Skladba prken se může lišit podle stáří a typu stavby, sociálního postavení stavebníka i regionu. Staršího původu je obecně jednoduché plošné bednění, přičemž kromě nejstaršího a nejjednoduššího svislého kladení prken se setkáváme rovněž se šikmou skladbou. U této mohou být prkna skládána symetricky ke střední ose (svislé spáře) ve směru rovnoběžném se střešními rovinami (střechovitá skladba) nebo směru kolmém (klasovitá skladba). Náročněji bedněné lomenice se nejdříve uplatnily na nejvýznamnějších stavbách, jakými byly rychty, zájezdní hostince nebo kovárny. [1]
Složitější řešení, předznamenávající již pozdější lomenice, představuje řešení skládané do středového kříže tvořeného svislou a vodorovnou spárou. Toto řešení kombinuje střechovitou skladbu v horní polovině štítu a klasovitou v polovině spodní, čímž vzniklá ve střední části štítu pravidelný čtvercový motiv. Mladší bednění je dělené do většího počtu menších polí, přičemž právě pro tuto zdobnou a složitější skladbu se užívá názvu lomenice.
Prkna jsou k nosným prvkům přibíjeny v kovárnách nebo hamrech vyráběnými kovanými hřebíky čtyřhranného průřezu. Později jsou užívány hřebíky vyráběné již ve fabrikách, tzv. „fabrické“ hřebíky, majícími již kruhový průřez. Kromě prken byly kovové spojovací prostředky používány rovněž na připevnění zdobných prvků, ať již přibitím nebo zavěšením.
Prkna a krycí lišty
Bedněné štíty se provádí ze širších prken kladených na sraz ve svislém nebo šikmém směru. Ve druhém případě je směr shodný se sklonem střešních rovin, případně k tomuto směru kolmý.
S výjimkou regionálních variant nebo hospodářských staveb jsou spáry kryté lištami o různé šířce v závislosti na šířce prken. Lišty mohou být přitom jednoduchého profilu, případně vyřezávané. Řezba se přitom může uplatňovat nejenom v rovině štítu, ale rovněž v rovině na štít kolmé nebo šikmé v závislosti na orientaci lišt.
Spodní okraje prken mohou být ukončeny na vodorovném prvku, případně jsou volné, převislé. V tomto případě jsou zpravidla vyřezávány do hrotitého nebo obloučkového tvaru (a to ve variantě vypuklé i vyduté), případně tvarů složitějších (oslí hřbet). V některých případech jsou dolní hrany opatřeny i další úpravou, např. vruby, rovněž usnadňující dešťové vody. Hrotitého zakončení mohou být rovněž krycí lišty.
Římsové lišty, profilované římsy
Kromě svisle nebo šikmo kladených prken a krycích lišt náleží mezi další prvky bedněných štítů rovněž prvky vodorovné. Může se přitom jednat o jednoduchá prkna nebo v náročnějších případech profilované římsy.
Po vzoru slohové architektury mohou být součástí vodorovného rozdělení štítů rovněž ozdobné pásy ve formě vlysu nebo zubořezu, často umístěné právě pod profilovanou římsou. Nejčastěji se jedná o vlysy obloučkové, trojúhelníkové nebo ve tvaru oslího hřbetu, případně tvarů ještě složitějších, ne nepodobných vyšívané krajce. Zubořezy tvoří malé kvádříky, půlválečky nebo jehlany pravidelného rozmístění.
Zdobné prvky
Mezi zdobné prvky bedněných štítů náleží slepé balustrády (např. tzv. kočičí procházka), případně k prknům přibité vyřezávané dekorace (hvězdy, okvětní lístky či složitější tvary zvířecí atd.). Kuriozitou mohou být zavěšené kapky.
Větrací, podávací a okenní otvory
Bedněné štíty (též zděné) byly obvykle opatřeny větracími otvory sloužícími k provětrání půdního prostoru. Kromě vytvoření vhodných podmínek pro uskladnění sena bylo provětráním sníženo riziko vlhkosti a napadení krovového dřeva. Častými tvary větracích otvorů jsou
- čtverec
- kruh
- srdce
- kalich
- složitější tvaru (např. číslice letopočtu, rostlina apod.)
V souvislosti s využitím podkroví pro hospodářské účely byly štíty opatřeny rovněž podávacími dvířky, jejichž členění se od štítu nijak nelišilo a jsou často rozpoznatelné jen díky kovovým závěsům sloužících pro jejich uchycení a otvírání. V případě využití podkroví pro umístění světničky byly štíty opatřeny rovněž malými okny. Prolomení okenních otvorů v bedněných štítech může souviset až s pozdějšími stavebními úpravami, např. rozvojem lázeňství a zvýšení ubytovacích kapacit nebo zobytněním podkroví za účelem rekreačního či trvalého bydlení.
Lomenice
Složitější skladbu bednění představují lomenice, po výšce i šířce dělené do několika polí. Dělení často vychází z konstrukce krovu a jeho základem je středová spára, kříž či dvojitá stolice. V rámci čtvercových, obdélníkových nebo trojúhelníkových polí jsou prkna kladena svisle nebo šikmo, v sousedních polích je směr kladení často prostřídán.
Nebývale náročné lomenice mají domy severních a severovýchodních Čech. Nejzdobnější přitom spadají do přelomu 18. a 19. století. V okolí Lomnice nad Popelkou, Nové Paky a Jilemnice se uplatnilo náročné odstupňování lomenice po výšce, tzv. táflované štíty.
Barevnost
Z důvodu ochrany proti povětrnosti a rovněž dekorativních byly některé štíty opatřovány barevným nátěrem. Často variantou přitom bylo odlišení lišt a vodorovných prvků od vlastních prken štítu. Kromě plošného nátěru konstrukčních prvků se můžeme setkat rovněž s lokálním uplatněním textu, číslic a rostlinných motivů. Tyto se však zpravidla vyskytují převážně na záklopových prknech nebo okřídlí.
Kromě bedněných štítů byly za použití dřeva prováděny i štíty vyplétané a hrázděné, popisované samostatně. Samostatná stránka je věnována i obkladům, prováděných na roubených a hrázděných stěnách i starších štítech na okraji své životnosti.
Autor textu ke kapitole Bednění štítů a lomenice © Martin Čerňanský
Poznámky a citace k příspěvku:
[1] Lomenice. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2022-6-24]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lomenice
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
