Spáry roubených staveb – výplně spár mezi trámy a nátěry
S výjimkou stodol má většina roubených staveb z tepelně-technických důvodů vyplněny vodorovné spáry mezi trámy. V některých případech je výplň spár obílena za účelem dosažení většího konstrastu nebo z jiného důvodu.
foto: Bílení spár mezi trámy
Roubený přízemní dům se spárami vyplněnými hliněnou mazaninou opatřenou vápenným nátěrem.
Obec Kleštěnice, okres Rakovník, Foto © MaČe • fotogalerie
Výplň širších spár
V případě použití hrubě tesaných klád nebo trámů z méně kvalitního či křivého lisnatého dřeva musely být spáry většího rozměru často ještě vyplněny dřevěnou tyčovinou menších profilů.
Utěsnění a výplň spár mezi trámy
Spáry menších rozměrů nebo doplněné o tyčovinu byly utěsněny zpravidla mechem nebo jiným materiálem přírodního původu. Následně byly po celé délce vyplněny hliněnou mazaninou.
Pro dosažení lepší soudržnosti mezi trámy a hliněnou mazaninou byly do vodorovných spár před vymazáním ještě zatloukány kolíčky vyrobené z tvrdého dřeva. Tyto zároveň zabraňovaly možnému vypadávání mazaniny.
Bílení vodorovných spár
V závislosti na místních stavebních zvyklostech přitom mohla být hliněná výplň vodorovných spár ještě opatřena vápenným nátěrem či nikoliv. V případě vápenného nátěru je zvyrazněn kontrast mezi spárou a tmavými vrstvami trámů, přičemž se tímto roubená konstrukce uplaťnuje do velké vzdálenosti a představuje zároveň určující znak místní dřevěné architektury.
Bílení čelních ploch trámů
Kromě vodorovných spár se můžeme setkat rovněž s obílením čelních ploch trámů. Jedná se zejména o místa tesařských spojů, ať již rybinovou vazbou nároží nebo styk vnitřní roubené stěny se stěnou obvodovou.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Srubové stavby – ochranné a konzervační prostředky © Martin Čerňanský