Pavlače a lodžie se zábradlím a sloupky
Pavlače a lodžie jsou další dřevěné konstrukce, u kterých se uplatnily tesařské a truhlářské postupy, případně též postupy řezbářské či soustružnické. Zdobné opracování dřeva se přitom týkalo zejména prvků nebo jejich části, které se nejvíce pohledově uplatňovaly.
Předsazené a zapuštěné konstrukce
S pavlačemi a lodžiemi se setkáváme u staveb roubené konstrukce i konstrukce hrázděné, později také u staveb zděných. Zcela běžné a provozně často nezbytné jsou u staveb patrového uspořádání, přístupné z interiéru nebo exteriéru. Nejčastěji se přitom jedná o patrové stavby domů nebo jiné stavební typy, jako jsou mlýny, fary a fojtství. Výjimkou však nejsou ani stavby hospodářské funkce, zejména špýchary a to samostatné nebo ve spojení s kolnou. Méně časté jsou u staveb přízemních a to opět ponejvíce u domů, případně podsklepených špýchárků.
Převažující je přitom okapové umístění, méně často umístění štítové nebo provedení po více stranách. Náročně vyřezávané pavlače jsou doloženy zejména u patrových domů severních a severozápadních Čech, lodžie u přízemních domů z oblasti Pošumaví a Šumavy.
Pavlač
Pavlače nejčastěji probíhají po celé délce nádvorní strany nebo jen její přední obytné části půdorysu, případně omezeny na šířku středního dílu domu v rozměru již odpovídajícím pozdějším balkonům. V některých případech mohlo dojít k odřezání vykonzolovaných zhlaví stropních trámů a dodatečnému zkrácení, případně úplnému zrušení za předpokladu vnitřního přístupu do všech prostor.
Hloubka zpravidla odpovídá komunikačnímu pruhu a závisí rovněž na konstrukčních možnostech, tj. vyložení stropních trámů před průčelí. Trámy jsou nejčastěji vyloženy na celou hloubku, se stěnou přízemí a patra nad sebou, případně jen vzájemně posunutými o podpěrný rám (podstávku). Regionálně jsou však doloženy i varianty, kdy jsou trámy vyloženy pouze na polovinu hloubkového rozměru a druhá poloviny je zapuštěna na způsob lodžie. Shora jsou s ohledem na své předsazení zpravidla kryty přesahem střechy nad zápražím, případně podlomenicí pod bedněným štítem (lomenicí).
Lodžie
Lodžie se od pavlačí a pozdějších balkonů liší právě zapuštěním na celou hloubku obvykle kratšího rozměru, bez nutnosti vyložení trámů mimo půdorysný obvod stěny. To však vyžaduje ustoupení horní stěny za úroveň průčelí. Neplatí to však pro některé štítové lodžie, které jsou zapuštěny za výrazně předsazený bedněný štít. Stěny patra a podkrovního prostoru zůstávají nad sebou, případně posunuty o podpěrný rám.
Rozměry lodžie jsou zpravidla omezeny šířkou průčelí a sklonem střešních rovin. Při umístění v podélném průčelí je lodžie vymezena vnitřními stěnami středního dílu domu, kde je nejčastěji umístěna ve vazbě na dispoziční uspořádání se síní uprostřed. Shora je kryta stropní konstrukcí, resp. záklopem, v případě umístění ve štítovém průčelí též polovalbou střechy.
Konstrukční a výplňové prvky
Dekorativní opracování dřevěných prvků se týká především sloupků, zábradlí a madel. Profilována mohla být rovněž zhlaví stropních trámů, přičemž samotným trámům byla věnována značná pozornost i v obytném interiéru domu.
Sloupky
Dřevěné sloupky pavlačí nebo lodžií plní konstrukční i dekorativní funkci. Připevněny mohou být mezi vaznicemi uloženými na stropních trámech, případně přímo ke stropním trámům. K těmto v některých případech i z boční strany a to pomocí hřebů.
Konstrukční funkce spočívá ve vytvoření opory pro zábradlí, připevněné mezi sloupky nebo před sloupky. Tato část je zpravidla neprofilovaná oproti horní části, která se pohledově uplatňuje z exteriéru a je opatřena náročnou profilací volně napodobující klasické sloupoví (patka, dřík, hlavice) nebo balustrové kuželky. Zeslabení profilu v krčkách je přitom často dost výrazné, až poloviční oproti běžnému průřezu sloupku. Kromě profilace po délce prvku mohou být sloupky opatřeny i další profilací v podobě zářezů apod.
Krycí a zavětrovací prvky
Kromě sloupků je pozornost věnována rovněž souvisejícím prvkům, dekorativním i konstrukčním. V prvním případě se jedná o krycí zdobná prkna, umísťovaná u štítových lodžií před středové sloupky. Ve druhém případě o prvky sloužící zavětrování, které může být opět provedeno z vyřezávaných prken nebo krátkých trámků, tzv. pásků nebo klínků běžných i u jiných rámových konstrukcí včetně podstávek.
Zábradlí
Zábradlí pavlače nebo lodžie bylo provedeno z plných nebo vyřezávaných prken. Jednotlivá prkna zábradlí byla kladena zpravidla svisle, přičemž u plného zábradlí mohou být vyskládána na sraz s překrytím spár lištami nebo se vzájemnými přesahy. Kromě jednoduchého tvaru s rovnými bočními stranami mohou být prkna rovněž vyřezávané, kladená opět na sraz nebo s malým odstupem (mezerou).
Vyřezávání jednotlivých prken použitých na zábradlí často opět napodobuje balustrové kuželky. S těmito se můžeme setkat zejména u staveb slohové architektury [1], ať již ve dřevěném, zděném nebo kamenném provedení. V případě staveb lidové architektury se však zpravidla nejedná o plný sloupek, nýbrž zpravidla jen ploché prkno.
Kuželkový vlys
Obdobný charakter má i kuželkový vlys, tvořený vyřezávanými prkny nebo v náročnějším provedení polokuželkami. Tyto jsou připevněny k prknům bedněného štítu a tvoří slepé (falešné) zábradlí pod okny prosvětlujícími podkroví. Příkladem může být Vísecká rychta, s lomenicí opatřenou datací rokem 1797 vyřezanou v prknech mezi pěti kuželkami.
Madlo
Shora je zábradlí ukončeno náročně profilovaným madlem, ať již průběžným nebo tvořeným několika poli oddělenými sloupky. Pod madlem, srovnatelném co do profilace i architektonického působení se římsou, může být ještě vodorovně umístěné prkno vyřezávané do obloučkového vlysu. V takovém případě obloučky navazují na překryvná prkna nebo úzké krycí lišty.
Autor textu ke kapitole Pavlače a lodžie © Martin Čerňanský
Poznámky a citace k příspěvku:
[1] Balustrová kuželka. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2022-2-3]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Balustra
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
