Rámové konstrukce a dřevostavby z rámů, rovinné a prostorové rámy
Rámové konstrukce a stavby, resp. stavby se stěnami tvořenými rámy bez výplní, byly v minulosti zastoupeny mnohem početněji. Dokládá to ostatně řada historických vyobrazení, přičemž kostra nemusí být v důsledku častého prkenného obednění na první pohled patrná. Důvod méně početného zachování těchto konsturkčních typů staveb lze spatřovat především ve snadné hořlavosti dřeva.
Zprvu je přitom používáno rostlé dřevo, později dřevo tesařsky opracované a poté již dřevo řezané na pilách. Chakteristickým rysem historických rámových konstrukcí je uplatnění menšího počtu prvků vyznačujících se většími průřezy. Tímto se podstatnou měrou odlišují od mladších konstrukcí, na které je použit větší počet prvků menších průřezů. V některých severských a zejména mimoevropských zemí druhý způsob převládl již v průběhu 19. století a to především z důvodu nedostatku zkušených a zručných tesařů zvládajících tesařské spoje. [1]
Rámové konstrukce
Rámové konstrukce a stavby jsou tvořeny trámy spojenými tesařskými spoji do staticky více či méně tuhého plošného (rovinného) nebo prostorového rámu. Takto vytvořená konstrukční soustava byla ponechána bez opláštění nebo pokryta na vnější straně bedněním. V případě použití výplní již hovoříme o hrázděné konstrukci.
Dřevěné rovinné rámy
Dřevěný rovinný rám je tvořen svislými sloupky propojenými prahovým a okapním trámem, tj. ližinou. V řadě případů jsou zde ještě další vodorovné trámy nebo kratší trámky, situované ze statických důvodů mezi sloupky nejčastěji uprostřed výšky stěny. Obvyklé je rovněž umístění v místě oslabení stavebními otvory, tedy v nadpraží a parapetu okenního otvoru.
Tuhost rámu v jeho rovině zajišťují šikmé prvky tvořící podélné ztužení. K tomuto ostatně do určité míry přispívá i vnější prkenné obednění, případně výplně u hrázděných konstrukcí. K podélnému ztužení neboli zavětrování jsou používány především dlouhé průběžné vzpěry i krátké rohové vzpěrky nazývané pásky. Všechny nosné prvky včetně ztužujících jsou situovány ve stejné rovině, jak ostatně napovídá i název. Nároží stavby vystavěné za pomocí rámů tvoří rohové sloupky společné vždy pro dvě přilehlé stěny, resp. dva rovinné rámy.
Dřevěné prostorové rámy
Rovinné rámy situované po obvodě vymezeného prostoru nebo stavby mohly být u některých objektů doplněny o mezilehlé konstrukční prvky, neležící v žádné ze stěn tvořících obvodový plášť. Jednat se přitom mohlo nejen o diagonální prvky, ale rovněž o prvky svislého nebo vodorovného umístění v konstrukci. Ze statického hlediska vznikl prostorový rám, vyznačující se odlišným statickým působením než čtyři rovinné rámy prostě spojené na nároží. Oproti rovinnému se prostorový vyznačuje větší tuhostí a je v závislosti na umístění ztužujících prvků schopen přenášet zatížení ve všech směrech.
K doplnění šikmých ztužujících prvků docházelo především v místech nebo u staveb, kde nepřekáželo běžnému vnitřnímu provozu. Příkladem mohou být samozřejmě i podkrovní prostory, neboť krovy rovněž reprezentují tento typ konstrukce. Oproti tomu rošty, na které jsou některé stavby nebo jejich části zakládány, mezi tyto konstrukce již nepatří. Jedná se totiž o konstrukce tvořené spojením trámů položených na sebe, tedy nikoliv v jedné rovině.
Ze staveb lze jmenovat zvonice, třebaže v těchto případech je zvononosná prostorová konstrukce zpravidla nezávislá na obvodovém plášti. Důvodem je snaha přenést dynamické síly od pohybujících se zvonů přímo do podloží. Dvojnásob to přitom platí u zvonic zděných, neumožňujících přenos tahových sil způsobujících již při malém napětí trhliny ve zdivu.
Rámové dřevostavby
Prkenné bednění sloužilo k ochraně nosných stavebních prvků i vymezení vnitřního prostoru, ovšem bez tepelně-technických požadavků. Z tohoto důvodu nebyly prostě obedněné konstrukce určeny pro obytné stavby, tj. domy. Uplatnily se především u hospodářských staveb, případně staveb drobného nebo doplňkového charakteru. Z níže neuvedených lze ještě doplnit dřevníky na palivové dřevo, pily a dřevěné větrné mlýny.
Stodoly, seníky a kolny
Z hospodářských staveb se do dnešních dob v nevelkém počtu dochovaly především lehké rámové konstrukce obedněných stodol, seníků a rovněž vozové kolny, zpravidla otevřené do prostoru hospodářského dvora dřevěnou „arkádou“.
Mosty a zvonice
Neméně výraznými stavbami rámové konstrukce jsou poslední dochované kryté mosty a dřevěné zvonice, opatřené opět z vnější strany prkenným bedněním.
Verandy, altány a věže
Rámovou konstrukcí se vyznačuje i řada podstatně mladších staveb, především pak domové přístavky (lehká bedněná zádveří nebo závětří, verandy apod.), zahradní altány nebo věže k sušení hadic u požárních zbrojnic.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Rámy na konstrukce a dřevostavby © Martin Čerňanský
Poznámky a citace k příspěvku:
[1] Framing. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-2-4]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Framing (construction)
