Střechy a střešní plášť – podlomenice a kabřinec, okapní stříška
Střechy náleží mezi stavební konstrukce vrchní části stavby a jsou určeny zejména k ochraně před nepříznivými klimatickými podmínkami. V případě strmých střech zároveň poskytují další prostor, plnící hospodářskou a později rovněž obytnou funkci. Nosnou konstrukci tvoří krov a opláštění střešní krytina, přičemž je v případě staveb lidové architektury užíváno výhradně materiálu přírodního původu.
Střechy a jejich typy
Podle základního tvaru můžeme ve venkovském prostředí rozlišit zejména níže uvedené typy střech, přičemž některé byly příznačné pouze pro určité regiony a klimatické podmínky, období nebo typy staveb. Výsledná podoba přitom záležela i na druhu střešní krytiny, která byla v dané oblasti běžně využívána.
Základní typy střech
- sedlové
- pultové
- valbové
- polovalbové
- mansardové
- polomansardové
- stanové
- cibulové (báně)
- mnohoboké (polygonální)
Tvar střechy je určován zejména konstrukcí krovu, přičemž kromě základního tvaru se na výsledné podobě podílí rovněž další konstrukční nebo zdobné prvky často regionálních forem. Příkladem je zejména podlomenice a kabřinec, tvořící společně s lomenicí charakteristickou podobu starších roubených a menší měrou rovněž zděných staveb.
Zastřešení a typy staveb
Obecně a velmi zjednodušeně lze konstatovat, že sedlové střechy jsou charakteristické pro většinu území České republiky ve vazbě na stavební vlivy západní Evropy a valbové zejména pro jižní Moravu blíže oblastem Podunají. Polovalbové jsou z tohoto úhlu pohledu typem mezi sedlovou a valbovou střechou, přičemž plynule zaplňují nejen mezilehlý prostor Českomoravské vrchoviny.
I v oblastech, ve kterých u venkovských domů a hospodářských staveb převažoval sedlový tvar, se však můžeme setkat s valbovým zastřešením. Platí to zejména pro významnější stavby, jakými byly kostely, fary, školy nebo mlýny. V případě farních úřadů, jednotřídních a dvoutřídních škol či vodních mlýnů se přitom mohlo jednat, zejména v barokním období, rovněž o zastřešení mansardové nebo polomansardové.
Stanové a cibulové zastřešení je charakteristické pro kostelní věže, prvně uvedené rovněž pro drobné stavby altánů situovaných v zahradě. Pultové střechy charakterizují různé přístavby domu nebo hospodářské stavby, někdy spočívající jen v prodloužení střešní roviny pod stejným nebo jiným sklonem. Příkladem může být např. zastřešení verandy [1] při dvorním průčelí domu. Mnohobokým zastřešením se vyznačují zejména starší stodoly s vysokými krovy. Tyto se do současnosti dochovaly zejména na Českomoravské vrchovině, třebaže na mapách stabilního katastru jsou doloženy i jinde (např. Sobín u Prahy).
Podlomenice
Starší typy střech některých oblastí jsou opatřeny úzkou okapovou stříškou, nazývanou podlomenice podle jejího umístění pod lomenicí, tj. bedněným štítem. Nalézá se při základně štítu nebo pološtítu a slouží k ochraně průčelí před zatékáním.
Podlomenice je příznačná pro stavby se střechami vyznačujícími se velkým přesahem po celém obvodě stavby, nikoliv jen nad zápražím. Shora je kryta 2 až 5 řadami šindelové krytiny, často již nahrazené pálenými taškami.
Okapní stříška
Obdobnou formu i funkci mají rovněž okapní stříšky připevněné na průčelí nezávisle na střešní konstrukci.
Kabřinec, kukla apod.
Pro starší typ střech byla určujícím znakem řady oblastí i malá stříška umístěná ve vrcholu a chránící vlastní lomenici před zatékáním. Má řadu místních pojmenování.
Rozeznáváme přitom tvar kuželový a jehlanový, resp. jejich poloviny vyložené před bedněné štíty. Rozměry kabřinců se mohou značně lišit, někdy kryjí téměř polovinu výšky štítu. Zdola jsou kabřince opatřeny záklopovým prken nesoucím údaje o stavbě. Při pozdějších stavebních úpravách kabřince často zanikly, stejně jako jim podobné mladší polovalby.
Rohatiny, makovice a korouhvičky
Ve vrcholu štítu nebo hřebeni střech starších roubených staveb s bedněnými štíty mohou být umístěny rovněž rohatiny nebo makovice, plnící konstrukční i zdobnou funkci. V některých případech mohou být makovice doplněny o plechové korouhvičky, které přetrvaly i na stavbách zděné konstrukce. Jejich zděné štíty zpravidla již zdobí kamenické nebo keramické prvky, jako jsou vázy nebo čučky.
Autor textu ke kapitole Střecha a střešní plášť © Martin Čerňanský
Poznámky a citace k příspěvku:
[1] Veranda. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2022-5-8]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Veranda
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
