Dřevěná vrata – svlaková a rámová vrata, výroba a nátěr na vrata

K výrobě dřevěných vrat bylo užíváno především více či méně opracovaných trámků a prken. Základem starší svlakové konstrukce užívané na vrata jsou prkna kladená na sraz a zajištěná z lícové nebo častěji rubové strany trámky nazývánými svlaky. Mladší vrata rámové konstrukce jsou oproti tomu vyráběna za pomocí nosného rámu, do kterého jsou vkládány prkenné výplně.

Jednokřídlá a dvoukřídlá otočná svlaková vrata

Nejstarší konstrukční řešení jednokřídlých i dvoukřídlých vrat představují vrata s dřevěnými svlakovými křídly tesařského provedení. Svlaková vrata jsou užívaná od středověku a doložená především na hospodářských stavbách nebo vratech uzavírajících brány hospodářských dvorů. Svlaková vrata tvoří jednoduše svisle sražené fošny spojené v desku vodorovnou (případně i šikmou, pokud lze analogicky soudit podle řady dochovaných svlakových dveří) trámkovou výztuží – svlaky, umístěnými z konstrukčních důvodů mimo horní a spodní okraj vlastního křídla. Svlaky jsou spojeny ponejvíce z rubové strany, která se při zavřených vratech opticky neuplatňuje.

Dřevěná otočná vrata se svlaky na lícové straně

Na Chebsku jsou však u stodol doložena i dřevěná vrata se svlaky připevněnými na lícové straně vratových křídel. Je to pravděpodobně z důvodu zamezení ztráty obilného zrna, k němuž by při svozu obilí a otevřených vratech docházelo zachycováním klasů o rubové svlaky.

Dřevěná vrata dvouvrstvé svlakové konstrukce

foto: Dvouvrstvá dřevěná vrata

Dřevěná dvoukřídlá vrata tvořená spodní svlakovou vrstvou ze svisle sbijených prken. Lícovou vrstvu tvoří prkénka vyskládaná do geometrických vzorů.
Mažice, okres Tábor, Foto: © MaČe • fotogalerie

Vývoj svlakových vrat postupoval od hrubšího tesařského provedení po hladší truhlářské opracování dřeva, uplatňující se na svlakových vratech venkovských staveb ještě po celé 19. století. Svlaková konstrukce nalezla rovněž uplatnění u mladších a těžkých dvouvrstvých vrat, jejichž rozšíření však nebylo ve venkovském prostředí oproti městu zdaleka tak časté. Dvouvrstvá dřevěná vrata sestávala ze spodní svlakové vrstvy plnící výhradně nosnou funkci. Navenek se tato konstrukce zpravidla nikterak neuplatnila, protože zůstala zcela skryta pod dřevěným obkladem z lícových prken skládaných do nejrůznějších obrazců.

Dvoukřídlá otočná rámová vrata ze dřeva

foto: Dvoukřídlá rámová vrata

Vjezd do dvora ve formě klenuté brány datované rokem 1860. Bránu uzavírají dvoukřídlá dřevěná vrata rámové konstrukce s prkennými výplněmi.
Bechyňská Smoleč, okres Tábor, Foto: © MaČe • fotogalerie

Mladšího data a konstrukce jsou rámová vrat, nazývaná též výplňovými vraty. Konstrukci rámových vrat tvoří nosná rámová kostra a deskové výplně seskládané z prken odpovídající velikosti. Vyjma slohové architektury dochází k převažujícímu uplatnění rámových vrat na stavbách lidové architektury až od 2. poloviny 19. století. Oproti vratům svlakové konstrukce je rámová kostra zcela viditelná a jednotlivá prkna (nikoliv trámy nosného rámu) již neodpovídají celé výšce vrat, ale pouze velikosti jednotlivých rámových polí.

Výzdoba a nátěr na vrata

S ohledem na snadnost výroby vrat převládají uvnitř rámových (výplňových) polí jednoduché geometrické vzory. Prkénka použitá na vratech jsou kladena převážně ve svislém, vodorovném nebo diagonálním směru. Způsob kladení dřevěné výplně často zdůrazňuje i vícebarvný nátěr použitý na vrata z lícové strany. V některých případech jsou vrata doplněna zdobnými prvky nezávislými na konstrukci (květinové motivy apod.). Výrobě a výzdobě vrat byla v některých regionech věnována značná pozornost, jak dokládají vrata z oblasti jižních Čech, jižní Moravy i jinde.

Autor textu a fotky ke kapitole
Dřevěná otočná svlaková a rámová vrata © Martin Čerňanský