Kuchyňská a pokojová kamna na dřevo, krbová kamna s výměníkem

Kamna představují lokální otopné zařízení sloužící k vytápění. Starší pokojová kamna, resp. jejich funkci, dnes zpravidla plní krbová kamna, často s výměníkem. Podle funkce a umístění rozlišujeme kamna pokojová a kuchyňská, zpravidla kombinovaná se sporákem určeným k vaření. Kromě praktické funkce přispívala kamna k výzdobě prostoru, jehož výraznou část zaujímala.

Obsah :

Materiál pro stavbu či výrobu kamen

Při zachování svých mechanických vlastností má být materiál použitý pro stavbu kamen (a sporáků) schopen rychlého ohřátí bez přílišné spotřeby tepla. Pokojová (i kuchyňská kamna) na dřevo či uhlí se zároveň mají vyznačovat dobrou akumulačních schopností. V přeneseném významu se výrazu kamen používá i pro sporák.

Za nejstarší jsou obecně považována hliněná kamna, zhotovená za použití nepálené hlíny. Pomineme-li otevřené ohniště a v našem venkovském prostředí nepříliš časté krby byla předchůdcem hliněných kamen hliněná pec.

Mezi mladší typy náleží kamenná, cihelná a kachlová kamna na tuhá paliva, postavena z kusového materiálu nebo tvarovek. Pozdější a již průmyslově vyráběná jsou litinová a železná kamna.

Kamna z nepálené hlíny

Hliněná kamna na tuhá paliva byla vyráběna z nepálené hlíny, která je špatným vodičem tepla. Z tohoto důvodu jsou charakterizována pomalým přijímáním i předáváním tepla. Vyznačují se však velmi dobrou akumulační schopností, příspívající k rovnoměrnému a pozvolnému předávání tepelné energie svému okolí ještě dlouho po vyhasnutí ohně.

Akumulace tepla hliněnými kamny souvisí s použitým stavebním materiálem a jeho mocností (tloušťkou hliněné vrstvy), z důvodu čehož dosahují objemných rozměrů.

Zděná kamna z kamene nebo cihel

Zděná kamna na dřevo se vyzdívala převážně z kamene nebo cihel. Akumulace tepla zděnými kamny souvisela s vlastnostmi materiálu použitého na stavbu (druh kamene nebo hlíny použité na výrobu cihel) i rozměry jednotlivých prvků.

Archaická forma kamen na dřevo provedených ještě z nepálených nebo již pálených cihel se dochovala nejdéle v odlehlých horských oblastech, u nás zejména v oblasti Karpat. Ve zdejších obydlích jsou zděná kamna postavena z cihel (nikoliv kachlů), které jsou pouze omazané hlínou a obílené vápenným nátěrem.

Obecně je pálená hlína špatný vodič tepla, proto se cihlová kamna vyznačují dobrou akumulační schopností a pozvolným chladnutím ohřátého tělesa.

Kamna z tvarovek vč. kachlů, tj. kachlová kamna

Mezi kamna provedená obdobnou technikou, tzn. vyskládaním jednotlivých kusových prvků, můžeme zařadit i kamna postavená z tvarovek. Pálené tvarovky sloužily rovněž k přepažení vnitřních kouřových tahů, které zabraňovalo rychlému odtahu kouře a tedy odvedení tepla bez prohřátí vytápěného prostoru.

Základním skladebným prvkem jsou právě keramické tvarovky nebo jejich náročnější varianty, tzv. kachle. Kachle již mají polévaný povrch, který mohl být různě zdobený nebo hladký. Kachlová kamna nebo jen kachlový nástavec s troubou byly nedílnou součásti venkovských světnic, společně s pecí.

Kromě kachlových kamen jsou ojediněle doložena rovněž grafitová kamna, postavená z tvarovek vyrobených z keramické hlíny a příměsi grafitu, použitého případně i pro jejich úpravu povrchu. [1]

Pokojová kamna na dřevo

Pokojovými kamny rozumíme kamna sloužící výhradně k vytápění obytného prostoru, ve kterém jsou umístěna. S výhřevnými pokojovými kamny na tuhá paliva se ponejprve setkáme v klášterních a šlechtických objektech, později i v měšťanských domech. Proslulá jsou zejména pokojová kachlová kamna zámeckých interiérů, tvořící nedílnou součást technického zařízení zámku a zároveň i početných expozic.

Kromě výše uvedeného slohového prostředí nacházela uplatnění kachlová pokojová kamna rovněž v domech zámožnějších vrstvev vesnického obyvatelstva. Zde zpravidla náležela k zařízení tzv. parádní světnice, určené pro významné události a hosty.

Kuchyňská kamna na tuhá paliva

Oproti pokojovým kamnům sloužícím pouze k vytápění obytného prostoru jsou pro venkovský dům charakteristická kuchyňská kamna. Kamna na dřevo zde sloužila rovněž k ohřevu vody v kamnovci, případně k pečení pokrmů v troubě často již v kombinaci s vařením na sporáku.

Kuchyňská kamna jsou nejvýrazněji zastoupena kachlovými kamny na tuhé palivo, umístěnými v rohové části světnice domu tvořícím kuchyňský kout. Velmi často zde stávaly společně s vývojově starším topeništěm – pecí, sloužící i nadále přípravě teplých pokrmů (pečení chleba).

Kuchyňské sporáky na tuhá paliva

S ohledem na poměrně pozdní rozšíření kamen v rolnickém prostředí se zde častěji setkáme s kuchyňskými sporáky opatřenými plotnou, na které se vařilo. V řadě případů se kuchyňský sporák na dřevo mohl připojovat ke stávajícímu kamnovému tělesu nebo ještě starší peci a tvořit nejrůznější kuchyňské sestavy.

Krbová kamna na tuhá paliva

V současné době se stávají velmi oblíbená tzv. krbová kamna na tuhé palivo, která plní obdobnou funkci jako kamna pokojová. Jsou umístěná v obývacím pokoji rodinného domu a určena výhradně k vytápění, často s teplovodním výměníkem. Tvarem i přímou obsluhou (ovšem nikoliv otevřeným ohništěm) mají krbová kamna nejblíže krbům, které však nebyly v našem venkovském prostředí rozšířené.

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] Grafitová kamna. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-5-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Grafitová kamna

Literatura a odkazy k tématu:

Stove. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-4-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Stove

Kitchen stove. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-4-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Kitchen stove

Kuchyňská a pokojová kamna na dřevo, krbová kamna s výměníkem