Hory a nížiny – Beskydy a Polabí, rozdílné podmínky k hospodaření

Ilustrativní příklad zeměpisných oblastí ilustrujících dva základní morfologické typy krajiny – nížiny a hory. Ty se vyznačují nejen rozdílným geomorfologickým členění, ale rovněž různou nadmořskou výškou, klimatickými podmínkami i kvalitou půdy.

Přírodní podmínky, sídla, stavby

Odlišné přírodní podmínky vnitrozemských nížinných oblastí nebo převážněpohraničních oblastí horských předznamenaly nejen časově rozdílnou dobu osídlení jednotlivých regionů, ale rovněž určující způsob hospodaření včetně typické sídelní struktury a typů hospodářských staveb.

Nížiny

Pěstování obilí a zemědělské usedlosti

V úrodných nížinných oblastí charakterizovaných pěstováním obilí a chovem dobytka je základní hospodářskou jednotkou zemědělská usedlost s řadou hospodářských staveb nejrůznější funkce. Jednotlivé zemědělské usedlosti jsou soustředěny kolem ústředních prostorů a tvoří zdejší převážně návesní vesnice.

Polabí

Jako příklad nížinné oblasti je uvedena ortofotomapa Polabí. Jedná se o staré sídelní území představující brzy odlesněnou úrodnou oblast s teplým klimatem a rovinatým terénem Polabské nížiny. Převažuje zde orná půda ve formě částečně scelené úsekové plužiny a návesní vesnice se zemědělskými usedlostmi.

Hory

Řemeslná výroba a pastevectví

V neúrodných horských oblastech nevhodných k tradičnímu zemědělství se prosazuje zpočátku domácká a později manufakturní řemeslná výroba – tkalcovství a sklářství v Krkonoších a Jizerských horách. Jinde zase u nás dosud nerozšířené formy hospodaření – salašnictví a pastevectví v Beskydech. Samostatnou hospodářskou jednotkou se v prvém případě stávají domy s malým hospodářstvím a dílnami domáckých řemesel nebo samostatnými technickými objekty (např. mačkárny skla). V případě Beskyd je základní hospodářskou jednotkou salaš. Jednotlivá hospodářství jsou v Beskydech vyjma horských údolí situována rozvolněně a tvoří rozptýlené osídlení na náhorních pastvinách a horských svazích.

Těžba surovin a dřeva

Kromě těchto činností dochází v horských oblastech rovněž k hledání drahých kovů a těžbě nerostných surovin – hornictví v Krkonoších (stříbro, železná ruda) nebo Krušných Horách (cín, měď a další rudy). Do odlehlých oblastí hor samozřejmě postupuje i těžba dřeva provázená výstavbou nových technických staveb – dřevařství v Krkonoších (brusírny dřeva) nebo specifickým způsobem dopravy – voroplavba na Šumavě.

Moravskoslezské Beskydy

Horská oblast je na přiloženém obrázku reprezentována ortofotomapou výše uvedených Beskyd, jako lesnaté, hornaté a méně úrodné oblasti nehodící se pro tradiční zemědělství. Dlouhou dobu byly Beskydy jen řídce osídleny a poté kolonizovány Valachy ovládajícími salašnictví a pastevectví. Jednotlivá hospodářství jsou situována převážně uprostřed lesních pasek a holin nebo v údolí.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Hory a nížiny – Moravskoslezské Beskydy a Polabí © Martin Čerňanský