Hory a nížiny – Beskydy a Polabí, rozdílné podmínky k hospodaření

Ilustrativní příklad zeměpisných oblastí ilustrujících dva základní morfologické typy krajiny – nížiny a hory. Ty se vyznačují nejen rozdílným geomorfologickým členění, ale rovněž různou nadmořskou výškou, klimatickými podmínkami i kvalitou půdy.

Přírodní podmínky, sídla, stavby

Polní a pastevecká krajina
Zemědělská krajina určovaná přírodními podmínkami (nadmořská výška, klima, srážky, kvalita půdy, členitosti terénu, atd.) a typem obhospodařování (pěstování, chov ovcí). Jako příklad je uvedena polní krajina Polabí a pastevecká krajina Moravskoslezských Beskyd. Ortofotomapy © Seznam.cz, a.s.

Odlišné přírodní podmínky vnitrozemských nížinných oblastí nebo převážněpohraničních oblastí horských předznamenaly nejen časově rozdílnou dobu osídlení jednotlivých regionů, ale rovněž určující způsob hospodaření včetně typické sídelní struktury a typů hospodářských staveb.

Nížiny

Pěstování obilí a zemědělské usedlosti

V úrodných nížinných oblastí charakterizovaných pěstováním obilí a chovem dobytka je základní hospodářskou jednotkou zemědělská usedlost s řadou hospodářských staveb nejrůznější funkce. Jednotlivé zemědělské usedlosti jsou soustředěny kolem ústředních prostorů a tvoří zdejší převážně návesní vesnice.

Polabí

Jako příklad nížinné oblasti je uvedena ortofotomapa Polabí. Jedná se o staré sídelní území představující brzy odlesněnou úrodnou oblast s teplým klimatem a rovinatým terénem Polabské nížiny. Převažuje zde orná půda ve formě částečně scelené úsekové plužiny a návesní vesnice se zemědělskými usedlostmi.

Hory

Řemeslná výroba a pastevectví

V neúrodných horských oblastech nevhodných k tradičnímu zemědělství se prosazuje zpočátku domácká a později manufakturní řemeslná výrobatkalcovství a sklářství v Krkonoších a Jizerských horách. Jinde zase u nás dosud nerozšířené formy hospodaření – salašnictví a pastevectví v Beskydech. Samostatnou hospodářskou jednotkou se v prvém případě stávají domy s malým hospodářstvím a dílnami domáckých řemesel nebo samostatnými technickými objekty (např. mačkárny skla). V případě Beskyd je základní hospodářskou jednotkou salaš. Jednotlivá hospodářství jsou v Beskydech vyjma horských údolí situována rozvolněně a tvoří rozptýlené osídlení na náhorních pastvinách a horských svazích.

Těžba surovin a dřeva

Kromě těchto činností dochází v horských oblastech rovněž k hledání drahých kovů a těžbě nerostných surovin – hornictví v Krkonoších (stříbro, železná ruda) nebo Krušných Horách (cín, měď a další rudy). Do odlehlých oblastí hor samozřejmě postupuje i těžba dřeva provázená výstavbou nových technických staveb – dřevařství v Krkonoších (brusírny dřeva) nebo specifickým způsobem dopravy – voroplavba na Šumavě.

Moravskoslezské Beskydy

Horská oblast je na přiloženém obrázku reprezentována ortofotomapou výše uvedených Beskyd, jako lesnaté, hornaté a méně úrodné oblasti nehodící se pro tradiční zemědělství. Dlouhou dobu byly Beskydy jen řídce osídleny a poté kolonizovány Valachy ovládajícími salašnictví a pastevectví. Jednotlivá hospodářství jsou situována převážně uprostřed lesních pasek a holin nebo v údolí.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Hory a nížiny – Moravskoslezské Beskydy a Polabí © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru