Zemědělství v ČR a zemědělské plodiny, chmelařská a viniční krajina a stavby

Příklad dvou zeměpisných oblastí ilustrujících vliv pěstovaných zemědělských plodin na podobu venkovského prostředí. Konkrétně se jedná o stavby hospodářských objektů sloužících jejich skladování nebo zpracování. V řadě případů se tyto hospodářské stavby vyznačují ryze regionálním výrazem a podílejí se základní měrou na identitě stavebního prostředí a kulturní krajiny vůbec.

Zemědělství v ČR a pěstování obilovin

Obilnářství, zemědělské stroje
V úrodných nížinných regionech (Polabí, Haná atd.) představovalo hlavní způsob obživy obilnářství. Ruční sklizeň dokládá náčiní z expozice Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem (okres Nymburk). Dopravu a továrně vyráběné zařízení a stroje jsou zobrazeny na snímcích z Hanéckého muzea v přírodě v Příkazích (Olomouc). Kresba © expozice PNM Přerov, foto © MaČe, NPÚ.

Za základní zemědělské plodiny pěstované na většině ploch ležících v nížinných oblastech ČR můžeme označit obilniny. Meziobilniny (též obiloviny) pěstované u nás náleží pšenice, ječmen, žito, oves, proso, ale též kukuřice.

Sýpky a mlýny

Pro uskladnění obilného zrna sloužily obilné jámy a později sýpky (špýchary), které jsou jako samostatná prostora nebo stavba nedílnou součástí každé zemědělské usedlosti. K mletí obilného zrna na mouku používanou rovněž pro přípravu pokrmů (pečení chleba atd.) dochází ve vodních mlýnech nebo mlýnech větrných.

Další plodiny a hospodářské stavby

Velmi staré je ovšem v některých regionech i pěstování přadných rostlin – lnu a konopí, s nimiž souvisí stavby olejen, pazderen a sušáren. Regionálně rozšířená je rovněž vinná réva a chmel, náležející k velmi starým kulturním rostlinám. Pro jejich uskladnění nebo zpracování jsou rovněž vyhrazeny typologicky samostatné stavby nebo prostory – vinné sklepy a lisovny nebo sklady a sušárny chmele. V ovocnářských krajích je rozšířeno sadařství a s tímto související sušárny ovoce. Pěstována je samozřejmě i zelenina. Později se u nás prosazují i okopaniny (brambory a cukrová řepa), s nimiž souvisí stavebně samostatné nebo s jiným objektem spojené (nejčastěji dům) sklepy na brambory.

Chmelařská a vinohradnická krajina
Zemědělská krajina určovaná přírodními podmínkami (klima, vodní tok, orientace terénu atd.) a zemědělskými plodinami (chmel, vinná réva). Jako příklad je uvedena chmelařská krajina Žatecka a vinohradnická krajina Znojemska. Ortofotomapy © Seznam.cz, a.s.

Krmiva a chov hospodářských zvířat

Pro úplnost uveďme, že kromě produkce potravin a pícnin (dnes souhrný název rostlinná výroba) je nedílnou složkou zemědělství v ČR i chov hospodářských zvířat (živočišná výroba). S podestýlkou zvířat (sláma) a krmivem (sušená píce – seno) souvisí stavby pro jejich skladování – stodoly a seníky i stavby pro odstavení vozů sloužících k jejich dopravě – kolny. Ze staveb pro hospodářská zvířata alespoň stručně uveďme chlévy, stáje, ovčíny a jiné.

Žatecko, chmel a pivo

Příklad brzy odlesněné úrodné oblasti Poohří proslulé pěstováním chmele. Kromě početných chmelnic uplaťnujících se v krajině je pro oblast typická rovněž řada hospodářských staveb a stavebních úprav souvisejících s úpravou chmelových šišek – chmelařské stavby až po výrobu piva v pivovarech.

Znojemsko, vinná réva a víno

Teplá oblast Podyjí proslavená pěstováním vinné révy. Kromě vinic (vinohradů) vysázených na jižních prosluněných svazích jsou nedílnou součástí krajiny i vinohradnické stavby završující mimořádně dlouhou historii vinařství na jižní Moravě. Stejně jako v předchozím případě sehrává z hlediska zemědělství důležitou roli vydatný vodní tok, zajišťující dostatek potřebné vláhy.

Autor textu a fotodokumentace k Zemědělství v ČR a hospodářské stavby © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru