Raný středověk a předrománské a románské období (9.stol.-1/3 13. stol.), kolonizace a feudalismus
Raný středověk je označením dějinného období, charakterizovaného postupující kolonizací po době předchozího stěhování národů a nástupem feudálního systému po zániku rodového řádu. Je přitom spjat s předrománským a posléze románským obdobím včetně umění zahrnujícím i architekturu.
Vnitřní kolonizace a feudální sídla
Předrománské období a feudální řád
Předrománským obdobím označujeme 9. až 11. století našich dějin raného středověku. Konec 10. století našeho letopočtu je přitom počátkem složitého procesu proměn majetkových a mocenských poměrů, které se ve své závěrečné fázi ustálily nejen u nás do systému feudálního řádu.
Feudál a poddaní
Největší část půdy je ve vlastnictví feudála (tzv. dominikál) a pracují na ní nevolníci. Zbývající část je pronajímána poddanými (tzv. rustikál).
Předrománské osídlení a zemědělství
Většina našeho území je stále pokryta hustými lesy a obhospodařované plochy (pole) jsou soustředěny převážně v nížinných a úrodných polohách podél vodních toků. Vlivem pokračujících nájezdů, zejména v oblasti jižní Moravy, jsou osídlovány i lépe chráněné polohy.
Strukturu osídlení našeho území kolem roku 1000 po Kristu tvoří slovanská hradiště, knížecí dvorce a vsi. Hustěji osídlené a více odlesněné jsou přitom lokality kolem hradišť, zatímco dvorce a vsi se vyznačují malým počtem staveb uprostřed lesů. Hlavním způsobem obživy zůstává zemědělství, přičemž i při malých změnách klimatických podmínek hrozí neúroda a hladomor.
Archeologické výzkumy staveb
Mezi objekty zcela převažují dřevěné stavby určené pro potřeby obývání, které se přirozeně nedochovaly. Jejich předpokládané provedení proto vychází především z archeologických výzkumů, na jejichž základě jsou zpravidla v archeologických skanzenech rekonstruovány do hmotné podoby.
Samotné objekty, ačkoliv existující v době nazývané předrománskou, předrománské přirozeně nejsou. Toto označení se vztahuje výhradně na stavby slohové architektury.
Užití trvanlivějšího kamene na obývané stavby je omezeno pouze na nejvyšší společenské vrstvy. U těchto je zároveň doloženo minimálně na spodních částech (půdorysy odkryté při archeologických výzkumech). Četnější je naopak užití kamene na sakrální stavby budované v období šířícího se křesťanství korespondujícího právě s dobou předrománskou.
Románské období
Románské období spadající do doby raného středověku vymezujeme na našem území 11. až 1. třetinou 13. století. Slohové stavby zastoupené dochovanými kostely již plně charakterizuje románský sloh, dokládající kulturní orientaci na umění římské říše (Řím – Roma).
Vnitřní kolonizace a románské kostely
Ořech – románská věž kostela z 12. století
Dědictví zemědělské kultury, Foto © MaČe • fotogalerie
Nejstarší osídlení doložené právě románskými kostely tvoří staré sídelní území, ztotožňované s tzv. vnitřní či domácí kolonizací. Toto území je povětšinou soustředěno v odlesněných a níže položených úrodných oblastech našeho vnitrozemí. Ještě před závěrem 12. století přitom byla osídlena, byť nikoliv souvisle, většina českého a moravského území a to včetně později germanizovaných krajů.
Vsi a hradiště, tvrz či kostel
S ohledem na vlastnictví půdy se raně středověké vesnice se vyznačují přímou vazbou na feudální sídlo – hradiště nebo později tvrz. Po rozšíření křesťanství ve střední Evropě rovněž ve vazbě na románský kostel, často s panskou tribunou.
Rotunda s apsidou opatřenou slepými arkádami. Válcová kaple a hranolová věž náleží k mladším přístavbám.
Holubice, okres Praha-západ, Foto © MaČe • fotogalerie
Feudální sídlo i kostel si z důvodu úkrytu v době ohrožení nadále zachovávají pevnostní charakter, a to jak svým zděným stavebním provedením, tak situování v přírodně chráněné poloze (na ostrohu, vyvýšenině nad obcí atd.) na okraji nebo stranou obce obklopené zemědělskou půdou.
Archeologické průzkumy
Veškeré znalosti se proto soustřeďují především na archeologické průzkumy zaniklých lokalit, situovaných u vodního zdroje a v menší či větší vzdálenosti od kostela umístěného na vyvýšené poloze.
Úplný zánik světských staveb poukazuje na stavby zhotovené z materiálu rostlinného původu (dřevo, sláma), které náleží k materiálům spalným a při zvýšené vlhkosti snadno podléhajícím hnilobě.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Raný středověk, kolonizace a feudální systém – předrománské a románské období © Martin Čerňanský
Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:
Poznámky a citace k příspěvku:
Dějiny zemí Koruny české I. © Vratislav Vaníček, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Ivan Rada
Literatura a odkazy k tématu:
Předrománské umění. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Předrománské umění
Předrománská architektura. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Předrománská architektura
Románská architektura v Česku. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Románská architektura v Česku
