Čedič – výskyt a těžba v lomech, vlastnosti, zpracování a použití na stavby

Čedič (též bazalt) je tmavá hornina sopečného původu, jejíž uplatnění pro učely stavební výroby je značné omezené. Důvodem jsou nejen vlastnosti čedičového kamene, ale rovněž nemožnost pokračující těžby s ohledem na přírodně chráněné lokality.

Obsah :

Výskyt a čedičové skály v ČR

Čedič určený pro použití v tradiční zástavbě českého venkova se získával odlamováním z čedičových skal, charakterizovaných sloupkovou odlučností vytvářející pěti a šestiboké hranoly – tzv. kamenné varhany. Ke vzniku této struktury dochází při pomalém ochlazování a tvrdnutí lávy. V České republice jsou známé čedičovými skalami především severočeské lokality v podhůří Lužických hor na okresech Česká Lípa a Děčín. Můžeme se s nimi ovšem setkat i jinde a to nejen na území naší republiky.

Panská skála

Mezi Novým Borem a Kamenických Šenovem je to proslulá Panská Skála, dnes národní přírodní památka, s jezírkem naplněném srážkovými vodami ve vytěžené lomové jámě.

Zlatý a Studený vrch

Dalšími čedičovými vrchy jsou národní přírodní památka Zlatý vrch a přírodní rezervace Studený vrch, nacházející se severně od Kamenického Šenova a České Kamenice v blízkosti obce Líska.

Ukončení těžby čediče v lomech

Ve všech větších čedičových lomech – Dolní Sedlo, Polevsko, Prácheň, Stříbrný vrch a již zmíněný Zlatý vrch byla těžba čediče ukončena ve druhé polovině 20. století. Obdobně tomu bylo i s drobnými lomy nacházejícími se na úpatí řady kopců, ve kterých byl kámen lámán ručně nebo jednoduchými nástroji.

Čedič a pro stavební výrobu

Nemožnost snadného opracování omezuje použití čediče především na spodní vrstvy komunikací (drcený čedičový šterk) nebo svrchní komunikační vrstvy, tj. dlažby z čedičových kostek.

Vlastnosti a zpracování

Čedič je tmavá vyvřelina sopečného původu a představuje mimořádně odolný a tvrdý materiál jemnozrnné struktury. Materiál se vyznačuje malou obrusností svého mnohobokého povrchu. Pro svou tvrdost se vžilo místní pojmenování železňák.

Pro své vlastnosti (tvrdost) velmi špatně opracovatelný materiál, používaný v neopracované nebo drcené podobě, vyjímečně s nejnutnějším úpravami nevelkého rozsahu. K dělení čedičových hranolů se používalo obouruční kladivo klínovitého tvaru.

Použití

Komunikace

Pro účely stavební výroby bylo čedičového kamene užíváno zejména v oblastech jeho přirozeného výskytu v podhůří Lužických hor, na okresech Česká Lípa a Děčín. Jako stavební materiál našel čedič uplatnění ve formě kameniva a štěrku pro výstavbu silnic a v minulosti také k výrobě čedičových dlažebních kostek.

Drobné stavby

V tradičním venkovském stavitelství zahrnujícím především obytné a hospodářské stavby je uplatnění čediče velmi skromné, přičemž slouží jako zdící materiál pro stěny, podezdívky a opěrné zídky.

Plotové sloupky

S ohledem na sloupkovou odlučnost našel čedič uplatnění rovněž na plotové sloupky. S tím souviselo nezbytné a velmi pracné vyhloubení dírek nezbytných pro uchycení plotových polí pomocí kovaných háků, které byli v kameni následně utěsněny sírou.

Jako kamenický materiál pro náročnější kamenické nebo jiné práce byl však díky svým mechanických vlastnostem v běžném prostředí nepoužitelný, oproti např. pískovci. Slavnou vyjímkou z prostředí místně i sociálně zcela vzdáleného naší lidové architektuře, zmiňovanou zde jen pro zajímavost, je proslulý Chammurapiho zákoník vyrytý do čedičové stély. [1]

Vlákna a vata

V současné stavební výrobě nachází čedič uplatnění v podobě tkanin z čedičových vláken, které mohou sloužit i jako kompozitní výztuž. Další uplatnění představuje čedičová vata, vyráběné rozvlákněním roztavené směsi několika materiálů včetně čediče a sloužicí jako minerální izolace.

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] Basalt. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-2-18]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Basalt#/media/File:P1050763_Louvre_code_Hammurabi_face_rwk.JPG