Dřevo pro stavby – použití dřeva na stavbách

Dřevo náleží mezi nejstarší a nejrozšířenější stavební materiál minulých dob. Bylo užíváno na většině evropského území včetně ČR.
Jehličnaté dřevo
Většina staveb byla postavena ze dřeva jehličnatých stromů, zejména smrku a jedle. Asi do konce 18. století převažovalo použití jedlového dřeva, později v lesích převládajícího smrku.
Smrkové dřevo
Smrkové dřevo je rovné a v suchu trvanlivé, zároveň je lehké a měkké. To umožňuje snadnou manipulaci i opracování včetně tesařských spojů. Užíváno na stěny, stropy i krovy.
Jedlové dřevo
Snadno štípatelné jedlové dřevo se používalo pro výrobu šindelů.
Borové a modřínové dřevo
Tvrdší a těžší dřevo borovice nebo modřín byly vhodné na výrobu oken.
Listnaté dřevo
Z listnatých stromů bylo nejčastěji užito tvrdého a těžkého dřeva dubu nebo buku.

Dubové dřevo
Pro svoji trvanlivost bylo dubové dřevo užíváno zejména na spodní trámy, sloupky a vrata. Místy je rovněž doloženo použití dubového dřeva na stěny domů nebo hospodářských staveb. Ve středním Polabí byly k tomuto účelu používány masívní dubové fošny již od 16. století.
Kromě tohoto byly široké dubové fošny použity rovněž pro nášlapnou vrstvu podlahy.
Bukové a jiné listnaté dřevo
Užíváno je též dřevo bukové na prvky k obložení oken či habrové, olšové a jilmové na mlýnská složení.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Dřevo pro stavby © Martin Čerňanský
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.