Hrázděné stavby a novostavby – hrázděné domy, stodoly, kolny, vlaková nádraží a restaurace

S hrázděnou konstrukcí se můžeme setkat na řadě typologických druhů staveb ve městě i na venkově. Nejpočetněji se však jedná o hrázděné domy nebo hospodářské stavby zemědělských usedlostí na severozápadě Čech. Okrajově jsou zastoupeny i jiné typy staveb, jako například vodní mlýny nebo kaple, později i nové stavební typy (nádraží, sklady, výletní restaurace, vily atd.).

Historie hrázděných staveb

Přestože jsou hrázděné konstrukce archeologicky doloženy v oblasti Středomoří již mnohem dříve (Çatal Hüyük) [1], jednou z nejznámějších hrázděných staveb je dům stojící do výbuchu Vesuvu roku 79 n. l. v italském Herculaneu. Konstrukce je zmiňována i architektem Vitruviem v jeho Deseti knihách o architektuře. [2][3]

Na naše území se hrázdění nicméně dostalo ze severozápadní Evropy prostřednictvím států předcházejících dnešnímu Německu. Zde byla tato konstrukčně vyspělá a na dřevo úsporná technika rozšířená již ve středověku.

Terminologie

Pro hrázdění je zde užíváno termínu „Fachwerk„, přičemž základ slova „Fach“ znamená přihrádku či poličku (zde ve smyslu rámových políček), ale také obor a nám známé „být odborník„, „být od fochu“. Slangově rovněž ve tvaru „fachat“ nebo „fachčit„, tj. pracovat. Německé „Gefach“ přitom znamená výplň hrázdění. Slovo „werk“ je česky dílo, výtvor. Někdy též užíváno „Holzfachwerk„, kde úvodní „holz“ doplňuje materiál, tj. dřevo.

Anglický výraz je „half-timbering„, tj. polodřevěný ve smyslu stavebního dřeva, tj. z trámů. Oproti německému je anglický termín pro hrázděné domy podstatně mladšího původu, pocházející až ze 2. poloviny 18. století. [2]

Hrázděné dřevostavby v ČR

Prostřednictvím hradů, tvrzí a měšťanských domů (Cheb) proniká hrázdění i do prostředí malých měst a vesnic na území dnešních severozápadních Čech. K tomuto dochází od přelomu 15. a 16. století, nejpozději v průběhu 16. století [1][4].

Za vrcholné období hrázděných staveb v prostředí našich vesnických sídel považujeme 18. a počátek 19. století. Po tomto období ustupují hrázděné domy a konstrukce stavbám celozděného provedení a to především v důsledku protipožárních nařízení.

Starší hrázděné stavby

Starší hrázděné konstrukce staveb se obdobně jako jiné dřevěné konstrukce vyznačují důkladnějším provedením, které spočívá zejména v náročnějším opracování dřevěných trámů včetně tesařských spojů. Vedle trámů větších rozměrů je charakteristický rovněž jejich vyšší počet, uplatňující se zejména v šikmých ztužujících směrech, tj. na zavětrování konstrukce. [5]

Větší průřezy dřevěných prvků souvisí s nutností vytvoření tuhého rovinného rámu, podílejícího se na přenosu zatížení plnou měrou bez výraznějšího přispění dřevohliněné nenosné výplně.

Mladší hrázděné stavby

Hrázděná konstrukce staveb mladšího data je naopak spíše subtilnější, charakterizovaná menšími profily dřevěných prvků. Kromě tohoto dochází ke snížení počtu ztužujících vzpěr či táhel a současně se zvětšuje rozpětí mezi svislými sloupky. Uvedené změny jsou do značné míry umožněny změnou výplní, které jsou oproti starším již provedeny z kusového staviva (kamene nebo pálených cihel) [5].

Zděné výplně výrazně přispívají ke zvýšení tuhosti hrázděného domu a s jejich užitím nepochybně souvisí i změna terminologie a užití termínu hrázděné zdivo.

Architektonický výraz hrázdění

Hustota prvků použitých na hrázdění však nesouvisí pouze se stářím samotné konstrukce. Existují značné regionální rozdíly a konstrukční i výrazové typy hrázdění. Kromě tohoto mohou být rozdíly rovněž mezi jednotlivými typy staveb (dům, stodola) i v rámci pohledové exponovanosti stěn. Nejnáročněji pojednáno obvykle bývá štítové průčelí, ze kterého vyniká především trojúhelníkový štít.

Hrázděné domy

Rozvoj hrázděné konstrukce úzce souvisel s vlivem západněji položených saských oblastí s vyspělou hrázděnou architekturou a rovněž úsporou vhodného stavebního dřeva. Na území České republiky se hrázdění zpravidla vyskytuje v kombinaci s jinou stavební konstrukcí – roubenou nebo zděnou z kamene a posléze i cihel. Termín hrázděný dům je však běžně používán i pro domy hrázděné jen částečně, a to zpravidla v patře, polopatře nebo ve štítě.

Roubené nebo zděné přízemí

Na rozdíl od Německa se u nás hrázděná technika neuplatnila (až na výjimky v západním Krušnohoří) [5], na konstrukci obvodových stěn hlavní obytné místnosti domu. Přední a ojediněle i zadní část přízemí venkovského domu zůstávala po dlouhou dobu roubená a byla nahrazena zdivem až v souvislosti s mladšími způsoby vytápění. Důvodem byly především dobré tepelně-izolační vlastnosti celoroubené dřevěné stěny, která se vyznačovala pro trvalý pobyt příjemnou dotykovou teplotou oproti studenému kameni nebo páleným cihlám.

Hrázděné patro a štít

Vedle hrázděného patra nebo polopatra s roubeným věncem bývá hrázděnou technikou běžně proveden i štít domu, v některých regionech zvláště náročně pojednaný.

Hrázděné stodoly, kolny a špýchary

Z hrázděných hospodářských staveb se jedná především o stodoly, kolny nebo špýchary, dochované v nepoměrně menším počtu než v případě hrázděných domů. S ohledem na jejich přízemní uspořádání je hrázděná konstrukce zcela běžně použita na úrovni přízemí. Hrázděný je rovněž štít, v důsledku užití této konstrukce bohatě zdobený ve srovnání se štíty hospodářských staveb z jiných regionů.

Hrázděné kaple

Ze staveb sakrální funkce se hrázděná konstrukce uplatnila na stavbách kaplí, ať již v celém nebo částečném půdorysném rozsahu.

Hrázděné novostavby

Ani protipožární opatření preferující zděné provedení neznamenala úplný zánik částečně dřevěných hrázděných staveb, resp. staveb s užitím hrázděné konstrukce. Hrázděná konstrukce se navzdory těmto předpisům začíná opětovně uplatňovat v poslední třetině 19. století na stavbách nejrůznějšího účelu, přičemž hrázděné mohou být celé nebo jen části těchto staveb.

Nádraží a drážní stavby

Veskrze se však nejedná o hrázděné domy nebo hospodářské stavby (snad s výjimkou pozdějšího užití hrázděných půdních nadezdívek), ale o hrázděné objekty budované při rozvoji železniční sítě – vlaková nádraží a provozně související drážní stavby (sklady, výtopny).

Hospody a vily

Částečně hrázděné ovšem mohou být i stavby výletních hospod nebo letních či továrnických vil, vyznačujících se na počátku 20. století oblíbeným secesním dekorem.

Průmyslové stavby

Do ostatních staveb hrázděné konstrukce můžeme zařadit i hrázděné sklady nebo továrny.

Zejména v případě industriálních staveb nebo již zmíněných vlakových nádraží jsou výplně hrázděných polí často tvořeny pálenými cihlami. Pálené cihly zůstávají v mnoha případech neomítnuté v podobě tzv. režného zdiva a představují výrazný dekorativní motiv průčelí těchto staveb hrázděné konstrukce.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Hrázděné stavby a novostavby © Martin Čerňanský

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). STNL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

[2] Timber framing – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Timber_framing

[3] House of the Opus Craticium – AD79eruption. [online]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/ad79eruption/herculaneum-1/insula-iii-2/house-of-the-opus-craticium

[4] ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.

[5] ZEMAN, Lubomír. Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2004. ISSN 1210-9401.