Větrný mlýn dřevěný sloupový – stavba dřevěného mlýna s lopatkami

Početnějším a na území ČR vývojově starším typem větrných mlýnů je dřevěný větrný mlýn sloupové konstrukce, zvaný též německý podle země první písemné zmínky (skutečný původ není potvrzen). Na našem území se navíc vyznačuje některými rozdíly, díky kterým se často také mluví rovněž o mlýnu moravském. Mezi další názvy náleží mlýn beraní nebo kozlečí.

Přízemí dřevěného mlýna

foto: Přízemní část větrného mlýna

Spodní část dřevěného větrného mlýnu tvoří upevnění středového sloupu za pomocí trámkové obruče a šikmých vzpěr.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie

U celodřevěných větrných mlýnů se proti větru natáčela celá horní stavba s výjimkou rovnoramenného základového kříže uloženého na podezdívce. Osu otáčení patrové stavby tvoří pevný středový sloup, zajištěný ve svislé poloze vzpěrami – apoštolé a trámkovou obručí připevněnou ke sloupu.

Na rozdíl od starších vyobrazení je u řady dochovaných mlýnů tato část stavby obvykle již skryta pod obvodový plášť tvořený prkenným bedněním.

První patro s moučnicí a truhlou

První patro větrného mlýna je přístupné po venkovních schodech. Uvnitř prostoru vymezeného prkenným bedněním na nosném rámu a záklopem trámového stropu je umístěna část samostatně popisovaného vnitřního vybavení – moučnice a moučná truhla. Z tohoto prostoru je rovněž obsluhováno brzdící zařízení s bubnovým navijákem a jsou zde rovněž umístěny dřevěné schody do druhého patra.

Druhé patro s kameny a kolem

foto: Perutě větrného mlýna

Pohled na horní část kopie větrného mlýna se čtyřmi lopatkami na vodorovné hřídeli.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie

Ve druhém patře sloupového mlýna je umístěno další vnitřní vybavení náležející k mlecímu složení. Jedná se o mlýnské kameny, násypku a paleční kolo včetně převodu na svislé hřídeli pohánějící shora běhoun (vrchní pohyblivý mlýnský kámen). Z důvodu velikosti palečního kola není prostor zastropen a je krytý až strmou střechou opatřenou šindelem.

Mlýnské lopatky na hřídeli

Svislé části střešní konstrukce jsou tvořeny prkenným bedněním s vynechaným otvorem pro protažení vodorovné hřídele. Ke hřídeli jsou za pomoci kovových prvků připevněny čtyři lopatky, pro které se užívá též výrazu perutě či křídla. Z důvodu co největšího výkonu byly lopatky původně potažené vypnutými plachetkami či dračkami nebo lískami.

Prodej a stěhování mlýnů

Dřevěná konstrukce větrných mlýnů umožňovala rovněž jejich přemístění, ke kterému v minulosti skutečně v řadě případů docházelo. Důvody byly převážně ekonomické a sociální, od špatných povětrnostních podmínek a nízkých výdělků po prodej mlýna či sňatek. V případě menších vzdáleností byl dřevěný větrný mlýn přesouván vcelku, zatímco větší vzdálenosti související často právě s prodejem mlýna vyžadovaly jeho úplné rozebrání.

Autor textu a fotodokumentace k Dřevěné větrné mlýny © Martin Čerňanský