Větrné mlýny a mlynářství – rozšíření větrných mlýnů v ČR a historické mapy

V porovnání s vodními mlýny nebyly větrné mlýny na území Čech, Moravy a Slezska zdaleka tolik rozšířené. Navíc byly stavby větrných mlýnů soustředěny pouze v oblastech s vhodnými povětrnostními podmínkami. Původní rozšíření lze dobře sledovat na historických mapách ČR.

Rozšíření větrných mlýnů na území ČR

mapa: Mapa stabilního katastru

Dřevěné větrné mlýny na historické mapě stabilního katastru z roku 1827. Mapa dobře ilustruje i polohu mlýnů, lesa a obce.
Obec Klobouky, okres Břeclav, http://archivnimapy.cuzk.cz

Větrné mlýny byly na území dnešní České republiky budovány výhradně na návrších a návětrných rovinách s vhodnými povětrnostními podmínkami a bez dostupnosti vodních toků. Pro stavbu vodních mlýnů však nebyly vhodné ani vodní toky na dlouhou dobu v zimě zamrzající, v období tání pravidelně se rozvodňující nebo naopak v období sucha ztrácejících na vydatnosti.

Zároveň se vždy jednalo o otevřené prostory bez překážek stojících ve směru převládající povětrnosti, ať se již mohlo jednat o okolní vrcholky, lesní porost a v neposlední řadě i stavební objekty. Současně si však větrné mlýny musely udržel i snadnou dostupnost z obce, u které byly vystavěny.

Mlýny na Moravě a ve Slezsku

mapa: Mapa III. vojenského mapování

Větrné mlýny zachycené historickou mapou III. vojenského mapování, pořízenou pro Moravu v letech 1876-1878.
Obec Klobouky, okres Břeclav, http://mapy.vugtk.cz

Jako vhodnými se pro větrné mlýny ukázaly zejména oblasti na střední a severovýchodní Moravě a ve Slezsku – Moravská brána, Opavské Slezsko, Pomoraví i jinde, kde je v současnosti dle písemných a mapových pramenů doloženo celkem přes 700 lokalit s větrnými mlýny. Některé obce přitom měly větrných mlýnů i několik.

Oblast největšího výskytu mlýnů na Moravě leží severovýchodně a severně od Kroměříže a sahá až k Opavě, kde navazuje na velké rozšíření dřevěných větrných mlýnů v jižní části dnešního Polska.

Větrné mlýny v Čechách

Větrné mlýny jsou ovšem doloženy a dochovány i v oblasti severních a severovýchodních Čech. Početné zastoupení mlýnů poháněných větrem je však oproti Moravě a Slezsku podstatně menší, přibližně třetinové. Z dochovaných mlýnů přitom jednoznačně převažují větrné mlýny zděné konstrukce. Důvodem menšího počtu větrných mlýnů v Čechách je především zeměpisná poloha, neboť Česká kotlina obklopena téměř ze všech stran pohořími nebyla pro stavby větrných mlýnů příliš vhodná.

Historické mapy Čech, Moravy a Slezska

Vedle nejrůznějších archivních fondů a sbírek jsou z hlediska rozšíření mlýnů mimořádně důležité zejména v současnosti již na internetu běžně dostupné historické mapy Čech, Moravy a Slezska. Mezi těmito uveďme především v novém okně otevírané:

• Mapy I., II., a III. vojenského mapování na GEOLAB
• Mapa III. vojenského mapování na VÚGTK
• Mapy Stabilního katastru na stránkách ČÚZK

Větrné mlýny v zahraničí

S historickými větrnými mlýny se můžeme samozřejmě setkat i mimo území ČR, zejména pak v případě přímořských nebo přioceánských zemí. Jejich rozšíření je zde často výrazně početnější, neboť jsou k tomuto na pobřeží vhodnější povětrnostní podmínky.

Mezi těmito zeměmi jmenujme např. Anglii, Francii, Německo, Španělsko nebo Nizozemí. V případě Nizozemí se však ve skutečnosti často jedná o vodní čerpadla hnaná větrem a nikoliv stavby větrných mlýnů určených k mletí obilného zrna. Obdobně je tomu v Americe a Austrálii, kde jsou užívány především větrné motory pohánějící nejrůznější zařízení – mlecí, čerpací i jiné funkce.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Mlynářství – rozšíření větrných mlýnů v ČR a historické mapy © Martin Čerňanský

Dochované a zaniklé mlýny ČR – mlýny na původním místě a ve skanzenech

Většina větrných mlýnů na území Čech, Moravy a Slezska bohužel zcela zanikla, a to více jako 90 %. Zbývající část byla přestavěna a jen nepatrný počet se dochoval v původní podobě včetně vnitřního vybavení.

Dochované větrné mlýny na území ČR

Z celkového počtu dřevěných a zděných větrných mlýnů zahrnujícího dle posledních údajů více než 1 000 lokalit na území ČR se dochovalo pouze několik desítek. Uváděno je přibližně 80 lokalit, na kterých je větrný mlýn nebo alespoň část fyzicky dochována. Pokud vezmeme v úvahu dochované technologické vybavení mlýna, počet klesá až na 23 větrných mlýnů – v Čechách přitom pouze jeden (zdroj.: Doubek Jan, Nové poznatky o technologickém vybavení větrných mlýnů).

Přestavěné a zaniklé větrné mlýny v ČR

foto: Větrný mlýn – model v muzeu

Expozice větrných mlýnů v přízemí tvrze v Rymicích. Tvrz a nedaleký skanzen v Hejnici je součástí Muzea Kroměřížska.
Obec Rymice, okres Kroměříž, Foto: MaČe • fotogalerie

Většina historických větrných mlýnů tedy beze zbytku zanikla a značná část byla výrazně přestavěna, v případě zděných mlýnů především ve formě adaptace pro účely bydlení nebo chalupaření.

S tímto souviselo často úplné odstranění vnitřního technologického vybavení a dodatečné prorážení okenních otvorů pro přirozené osvětlení.

Památky a muzea

Za kulturní památku je v současnosti prohlášeno 51 větrných mlýnů včetně zřícenin (údaj z ledna 2011), přičemž některé jsou veřejnosti přístupné jako součást muzejní expozice in situ (na původním místě). Kromě těchto se tématu větrných mlýnů samozřejmě věnují rovněž krajská, regionální či oblastní muzea, pořádající ve svých prostorách řadu stálých nebo časově omezených výstav.

Větrné mlýny a skanzeny ČR

foto: Větrný mlýn ve skanzenu

Dřevěný větrný mlýn se čtyřmi perutěmi přemístěný do areálu skanzenu v Rymicích z území sousední obce Bořenovice.
Obec Rymice, okres Kroměříž, Foto: MaČe • fotogalerie

Některé z veřejnosti přístupných větrných mlýnů stojí na původním místě, zatímco jiné mlýny byly zachráněny přemístěním do nejbližšího skanzenu. Transfer se samozřejmě dotýkal jen dřevěných mlýnů a příkladem může být Muzeum Kroměřížska se skanzenem v Rymicích nebo skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. V případě Rožnova pod Radhoštěm se jedná o téměř úplnou kopii mlýnské stavby z Kladník, avšak s originálním mlecím zařízením.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Mlynářství – dochované a zaniklé větrné mlýny v ČR © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy k tématu:

Klub přátel Technického muzea v Brně

Podrobnější informace o větrných mlýnech včetně soupisu lokalit s dochovanými i zaniklými mlýny lze nalézt na stránce www.povetrnik.cz, spravované Klubem přátel Technického muzea v Brně – sekce větrné mlýny. Z příspěvků na těchto stránkách byla rovněž čerpána řada údajů pro zpracování této i tématicky souvisejících stránek.