Historie brtnictví a brtě – brtníci, počátky a rozvoj brtnictví

Brtnictví je zaniklá činnost zabývající se získáváním včelího produktu – medu pro potravu. Brtnictví předcházelo včelařství, od kterého se v některých ohledech podstatně lišilo.

Divoká včelstva a vybírání hnízd

Hnízdní dutiny a výklenky

Včelí produkty byly v nejstarších dobách získávány pro potravu z:

• dutin vzrostlých stromů
• dutin spadlých stromů
• výklenků skal,

ve kterých žily náhodně objevená divoká včelstva.

Později si člověk tato místa začal označovat symboly, aby je mohl lépe opětovně dohledat a vybrat zásoby medu.

Pravěk a vybírání včelích hnízd

V nejstarších dobách dochází k vylamování medných plástů z hnízd divokých lesních včel loveckým způsobem. Úplné vybrání hnízda znamenalo
zahubení celého včelstva. Na rozdíl od pozdějších období nebylo o včely pečováno. Nejstarší doklady o loveckém způsobu včelaření zv. brtnictví představují nalezené jeskynní malby z pravěkého období. V době bronzové dochází k využití včelího vosku k výrobě forem na
odlévání kovů.

Počátky zemědělství a brtnictví

Významný předěl nastává v souvislosti se změnou způsobu obživy, ke kterému dochází od mladší doby kamenné. Namísto lovu se prosazuje primitivní zemědělství a budování stálejších obydlí.

Dřívější zahubení celého včelstva znamená neustálé hledání nových včelstev ve stále větší vzdálenosti. Přistupuje se proto pouze k částečnému vyřezání plástů z včelích hnízd, nacházející se dosud na stromech v lesích.

Cílené vyřezávání plástů se k nám rozšiřuje asi v raném středověku ze sousedních německých zemí. Tzv. brtnictví se od pozdějšího včelařství, jemuž ustupuje až zcela vymizí, zásadně lišilo.

Divoká včelstva a přemístění hnízd

Brtnictví a brtě

Asi v době vrcholného středověku jsou již nacházeny spadlé stromy s divokým včelstvem nebo jsou za stejným účelem káceny. Přemísťovány jsou přitom pouze odpovídající části kmene, v jehož dutině se včely samy usadily. Jednotlivé “špalky” s hnízdními dutinami vzniklými bez přičinění člověka jsou přemísťovány z velmi odlehlých poloh blíže obydlí:

• do nově zakládaných zahrad
• k zemědělským usedlostem

Obecně je brť staročeské slovo označující dutinu stromu, ve které žijí nebo žili divoké včely bez ohledu na stav stromu (vzrostlý, spadlý nebo
pokácený).

Přemístěná část kmene stromu s dutinou byla rovněž nazývána brť, odtud též výraz brtník (i poddruh medvěda hnědého). Zprvu pravděpodobně byla prostě položena na rostlý terén, po vytvoření rovné plochy postavena. V tomto případě již byla v průběhu času opatřena stříškou pro ochranu před deštěm a sněhem, byť zprvu mnohem jednodušší než později. Někdy byla též zbavena kůry, avšak stále ještě neměla vybírací otvor ani řezbářskou výzdobu.

Místní jména

S brtnictvím přímo či nepřímo souvisí místní jména sídel, např. Brť (okres Karlovy Vary), Brtí (okres Klatovy), Brtec (okres Tábor), Brtnice (okres Jihlava), Dlouhá Brtnice a Brtnička (okres Jihlava), Brtník (okres Kutná Hora), Brtníky (okres Děčín) a další. Název Brtník nese rovněž několik vrchů a to na Vysočině u Brtničky, v NP České Švýcarsko a v PP Český les.

U obce Brtec přímá souvislost později ověřena. V případě obce Brteč (okres Vysoké Mýto) uváděn vznik místního jména z příjmení Brtek a znamenalo Brtkovu ves. Vznik názvu obce Brtí nejspíše z množného čísla, tedy množství brtí. Obec Brtná (okres Cheb) z německého Zeidelweide znamenajícího „pastva včel„, „les určený k brtnictví„, kde Weide je pastvina a dnes jako příjmení užívané Zeidler je´brtník´, ´včelař´. [1]

Obec Brtná (okres Cheb) původně doplněno nějakým podstatným jménem ženského rodu, např. hora, stráň, lipina a podobně, kde se brti nalézaly. Jméno Brtnice dostaly tyto osady podle potoků, nad nimiž byly založeny. Jméno vzniklo z přídavného jména brtná, tedy voda (tekoucí mezi brtmi). Také místní čast Brtva (okres Rychnov nad Kněžnou), vzniklé nejspíše z příjmení Brtva, které bylo dialektickou obměnou slova brť. [1]

Dále též uváděn mlýn Brtník u Slavošova (okres Kutná Hora), původně asi příjmení mlynáře vzniklé přímo z obecného podstatného jména brtník ´včelař´, který sbíral med po brtech, anebo metaforicky ze jména medvěda, který slídil po medu lesních včel a proto byl nazýván brtník. [1]

Heraldika

Brť se může objevovat rovněž na erbu nebo znaku, jimiž se jako pomocná věda historická zabývá heraldika. Příkladem může být obce Brťov-Jeneč na okrese Blansko, mající v levé polovině znaku brť s kuželovou šindelovou stříškou. Obec Brtnice na okrese Jihlava má ve znaku kromě anděla rovněž včely. [2]

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Brtnictví a včelařství – historie včelaření v ČR © Martin Čerňanský

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] Antonín Profous: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I, A–H, 1947.

[2] Registr komunálních symbolů [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné z: https://rekos.psp.cz/

Literatura a odkazy k tématu:

Více informací o tématu lze nalézt na stránkách www.vcelky.cz nebo v hesle včelařství na stránkách Wikipedie. Z uvedených stránek byly čerpány rovněž údaje sloužící ke zpracování tohoto textu.

ČERŇANSKÝ, Martin. Brtnictví a včelařství – přehled historického vývoje [přednáška], Praha: 2017.