Reforma školství a malotřídní školy na malém městě

Po přehledu nejstarší historie vzdělávání uvádíme maloměstské školy pocházející z 17. a 18. století. Následuje reforma školství, po které bude pozornost již věnována venkovských školám namnoze z 19. století a počátku 20. století.

Malotřídní školy na malém městě

Architektonická forma školních budov je zpočátku obdobná, jakou se vyznačuje dům a to i na malém městě. Kromě vyučování ostatně bydlení často rovněž slouží, někdy dokonce ve funkci hlavní. Střecha je zprvu běžně sedlového tvaru v protikladu k pozdějším školním budovám. Konstrukční řešení přitom spočívalo v roubeném provedení, které nejdéle přetrvalo v horských oblastech (Krkonoše, Podkrkonoší). Štíty byly dřevěné a rovněž krytina ze šindele. V některých regionech nebo blízkosti významných center mohly být i staré školy zděné.

Postupem času se školní budovy typologicky osamostatňují do nové architektonické formy. Ve starší fázi se přitom mohou často ještě podobat farním úřadům, přízemním nebo patrovým s typickou valbovou nebo mansardovou střechou. Vzájemná podobnost malotřídní školy s farou ostatně není náhodná a rovněž ani umístění v její blízkosti, pokud je zde vhodný volný pozemek.

Stará škola Náchod

Roubená patrová škola z roku 1665. Stávala na úpatí Zámeckého kopce za farou, tedy v pozici ještě upozaděné oproti stavbám vymezujících prostor náměstí a navíc již zděného provedení. V přízemí školy byly 2 velké světnice, vyučovalo se původně jen v jedné. V patře se nalézal byt učitelů. Učilo se zde do roku 1823, kdy byla prodána. Před rokem 1914 zbořena, na místě vystavěno městské divadlo. [1]

Hronov

Nejstarší zprávy o škole z roku 1651, kdy vyučování přemístěno z č.p.17 do dřevěné fary. Na stráni vpravo od této fary byla na zádušním sadě roku 1688 vystavena roubená škola a fara stržena. Dispozici tvořila jedna třída a světnice, vymíněna náchodským farářem pro služební pobyt. Po stavbě zděné školy na náměstí je starší roku 1868 zbořena [2].

I nová jednopatrová zděná škola o pěti třídách však přestala zvyšujícím se potřebám a rostoucímu počtu žáků vyhovovat a nahradila jí současná, v nárožní poloze situovaná Obecná a měšťanská škola takto označená i ve výzdobě průčelí pod novorenesančním štítem. Rozdíl mezi obecnou a měšťanskou školou, známou též jako tzv. měšťanka, je obecně v počtu ročníků a přípravě k dalšímu studiu. Architektonický výrazný objekt dnes nadále slouží potřebám vzdělávání, je zde Základní škola Hronov. [3]

Ve stručnosti uvedenou historii lze do značné míry označit jako ilustrativní, neboť se opakuje v řadě dalších obcí, kdy starou dřevěnou školu nahrazuje mladší zděná, avšak stále malotřídní škola. V některých případech rovněž dochází k přemístění školy od kostela či fary na náměstí, do jisté míry odrážející postupnou změnu od církevního školství ke školství obecnímu, veřejnému. I zděná malotřídní škola posléze mnohde ustupuje moderní škole o větším počtu tříd i pater, a to zejména v případě rychle se rozvíjejících sídel získávajících městský charakter. V případě výstavby na stejném místě je starší zděná škola zbořena, v případě výstavby na místě jiném se mohla zachovat a být adaptována na jiné účely, např. obecní úřad, obecní byty nebo muzeum atd.

Jimramov

Historie katolické školy stojící nedaleko kostela Narození Panny Marie sahá až do 17. století. Stávající objekt byl vybudován patrně ve 2. polovině 18. století, přičemž je částečně roubený. Svému účelu sloužila do počátku 19. století. Poté byla nahrazena novou školou v klasicistním stylu, postavenou uprostřed náměstí. [4][5]

Česká skalice a Police nad Metují

Z dalších roubených škol lze jmenovat starou školu v České skalici (okres Náchod), přízemní, štítově orientovanou a završenou mansardovou střechou. Škola, do které chodila Božena Němcová, byla později adaptována na obchod přístupný z ulice novými schody. [6] Uvedené úpravy jsou nyní již odstraněny a památkově chráněná škola navrácena do předchozí podoby. Jako další lze uvést roubenou malotřídní školu v Polici nad Metují (opět okres Náchod), patrovou a opatřenou rovněž mansardovou střechou. Popisována bude později.

Reforma školství

“Rádi bychom viděli, kdyby rodičové svých dětí ve věku 6-12 let do škol posílali.”

18. století

1774 – Za vlády císařovny Marie Terezie vyhlášena reforma školství a vydán Všeobecný školní řád, stanovující mj. všeobecnou vzdělávací povinnost. Školní řád připravil Johann Ignaz von Felbiger mající zkušenosti s reformou pruského a slezského školství, který zároveň vydal Methodní knihu. [7]

1778 – Zemské gubernium vydává nařízení, aby žádný mistr nepřijal do učení hocha, který by se nevykázal úspěšným vychozením vyučování.

1786 – Vydán dvorský dekret stanovující, aby žádný řemeslník nepřijal učedníka, který nechodil alespoň dva roky do školy.

19. století

1805 – Císař František I. na popud své manželky (vnučka Marie Terezie) zavedl povinnou školní docházku.

20. století

1948 – Povinné bezplatné základní vzdělání ustanovila jako jedno z lidských práv rovněž Všeobecná deklarace lidských práv.

Důvody a charakter reformy školství

Hospodářský rozvoj a vzdělanost obyvatelstva

Doposud se značně výběrový školní systém opíral o univerzity, gymnázia a městské školy, nově měl být doplněn o veřejné školy sloužící všem.

V širším společenském kontextu s filozofií osvícenství bylo důvodem zajistit hospodářský rozvoj monarchie (nástup manufakturní výroby) i politický zájem ovlivňovat myšlení a způsob života poddaných.

Triviální školy

Základem reformy bylo vybudování škol ve všech farních obcí. Na malých městech a vsí s farou měly být zřizovány jedno či dvoutřídní školy.

Jednalo se o školy triviální dle 3 základních předmětů, tzv. trivia:

• čtení
• psaní
• počty

Tyto předměty byly doplněny o náboženství, na venkově o základy hospodaření a ve městech o dovednosti pro průmysl a řemesla.

Související a podpůrná opatření

Školská reforma byla spojena s řadou podpůrných opatření, mezi která náleží zřízení c. k. skladu školních knih pověřeného vydáváním učebnic a postupná příprava učitelů (utváření učitelského stavu).

Postup a význam školské reformy

Průběh reformy školství

Postup reformy byl pozvolný z důvodu neexistence dostatečně husté sítě škol. Zpočátku se pozornost soustředila především na rozšiřování jejich počtu i kapacity nebo jen evidenci dětí, posléze též na počty učitelů včetně jejich platu a stavu školních budov.

Změny a přínosy školské reformy

• Selektivní školství > veřejné školství
• Individuální výuka > skupinová výuka
• Učení po domech > výuka ve školních budovách
• Nerovné příležitosti > rovné příležitosti pro chlapce i dívky
• Oddělené vyučování (chlapecké a poté dívčí třídy) > společné vyučování
• Nejednotné postupy > metodické sjednocování výuky (od lehčího k obtížnějšímu, od známého k neznámému)
• Jazykové bariéry > výuka a příprava učitelů v německém i českém jazyce (v závislosti na národnostním složení)
• Nízká gramotnost > vysoká gramotnost a vzdělanost českého národa vrcholící u dospělého obyvatelstva v posledních desetiletích 19. století.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Reforma školství a malotřídní školy © Martin Čerňanský

Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:

ČERŇANSKÝ, Martin. Jednotřídní a dvoutřídní školy na vsi a malém městě [přednáška], Praha: 2013

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] Lidová roubená architektura Kladského pomezí – mizející tvář krajiny. In: Náchodský deník [výstava]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2011 [cit. 2024-3-2]. Dostupné z: https://nachodsky.denik.cz/volny-cas/vystava-lidove-architektury-kladskeho-20110914.html

[2] Stará dřevěná škola. In: Město Hronov [online]. Město Hronov, Tereza Reimannová 2010 [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: https://www.mestohronov.cz/vitejte-u-nas/clanek/stara-drevena-skola

[3] Základní škola Hronova. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-3-2]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Základní škola Hronov

[4] Stará škola, Jimramov. In: Kulturní a přírodní dědictví. [online] Krajský úřad Kraj Vysočina Dostupné z http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=1593

[5] Bývalá škola. In: Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav, 2015 Dostupné z https://pamatkovykatalog.cz/byvala-skola-14042815

[6] Česká skalice. In: Sběratelství a umění [online]. Aukro, 2003. Srov. fotografe https://aukro.cz/ceska-skalice-stara-skola-lide-cast-mesta-nachod-v1414-7055551148 a https://aukro.cz/ceska-skalice-stara-skola-nachod-6979735726

[7] Johann Ignaz Felbiger. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Johann Ignaz Felbiger

[8] František Morkes: Tereziánská reforma v českém školství. In: Metodický portál RVP.CZ [online]. Národní pedagotický institut České republiky, [cit. 2024-3-2]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie Terezie

Literatura a odkazy k tématu:

Marie Terezie. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie Terezie

Povinná školní docházka. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie Terezie