Trámová a kladivová stoupa – zpracování třísla a nerostů, výroba krup

Vnitřní vybavení stupníku tvoří dřevěná stoupa sestávající z několika trámových stup – dřevěných trámů zdvihaných vodorovnou hřídelí. Na stejném principu pracovala i tzv. kladivová stoupa.

Vybavení stupníku – hřídel a stoupy

Princip zdvihání trámových stup spočívá v otáčení hřídele s vetknutými kolíky – hejblaty, které při rotačním pohybu na krátkou dobu postupně nadzdvihávají stoupy opatřené rovněž kolíky – klanice. V horní poloze se kolík hřídele vysmykne zespod kolíku příslušné stoupy, která tak padá vlastní tíhou do jamky nebo žlabu s plodinou či stromovou kůrou. U hornin padá na podložku.

Kladivová stoupa

U kladivové stoupy je princip v podstatě podobný, jen hejblata nadzdvihávají kladivo pohybem vedeným shora. Až na výjimky již nedochované kladivové stopy byly součástí vnitřního vybavení starších vodních mlýnů, kde sloužily k výrobě krup. Odtud pochází též název krupní stoupa.

Provoz stoupy a její zachycení

Hrot stoupy nenaráží do dna jamky či žlabu ani na podložku, neboť by docházelo k zatloukání materiálu i rychlému opotřebení hrotu. Z tohoto důvodu jsou stoupy zachycovány za klanice dopadající na kleštiny tvořené dvojicí spodních vodících trámů mezi nimiž se stoupy pohybují. U kladivových stup mohlo být zachycení řešeno řetězem, pokud je tento původní.

Trám, koryto nebo kámen

Jamky v počtu a velikosti odpovídajícím stoupám jsou obvykle vydlabané v masivním trámu provedeném z tvrdého dubového dřeva. Ještě trvanlivější řešení představuje kamenné koryto zv. štok. Podložky pro drcení horniny tvoří obvykle kámen velké tvrdosti a vhodného tvaru (shora plochý).

Rozmělňování, tlučení a drcení

Opakovaným dopadem stup dochází k rozmělňování zemědělských plodin nebo drcení přírodního materiálu (kůra stromů, nerosty). Děje se tak zašpičatělým hrotem nebo okovanou patkou, která je v případě nerostů bez hrotu a slouží rovněž jako železné závaží. Rozmělněné plodiny jsou z jamky vybírány během zakolíkování stoupy v horní poloze (i při chodu ostatních stup). V případě nerostů je na podložce rozdrcený materiál vyhrabován hrablem. V následující fázi dochází k ručnímu prosívání na sítech nebo čištění proudem vzduchu z měchu a později i ventilátoru.

Zpracování třísla a nerostů, výroba krup

Ve stoupách rozmělněný nebo rozdrcený materiál sloužil v řadě případů k dalšímu zpracování. Příkladem může být smrková kůra rozdrcená na tříslo používané koželuhy na vydělávání kůží nebo kámen rozdrcený za účelem získání vzácných nerostných surovin. Jiným příkladem jsou zemědělské plodiny, ze kterých byly v případě obilovin vyráběny zejména kroupy.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Stoupa © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy k tématu:

Schéma stoupy lze nalézt na stránkách věnovaných historii vodní energie.