Sušárny konopí a lnu, tzv. pazderny – sušení, zpracování a použítí lnu a konopí

Pazderna či konopice je stavba sloužící k sušení a částečnému zpracování lnu nebo konopí. Sušárny konopí a lnu byly přirozeně stavěny v regionech, kde se tyto přadné rostliny pěstovaly za účelem získání vlákna ze stonků. Lněná a konopná semena byly a jsou rovněž užívány k výrobě oleje.

Stavby a pěstování konopí a lnu

Přadné rostliny a sušárny lnu a konopí
Pěstování užitkových rostliny a roubené stavby sušáren lnu a konopí na příkladu pazdeny u obce Bechyňská Smoleč (okres Tábor) a sušárny lnu přemístěné z osady Paseky do Muzea v přírodě Vysočina, areálu na Veselém Kopci (Chrudim). Historická mapa © ČÚZK, foto © MaČe, NPÚ.

Název pazderna je odvozen od pazdeří vznikajícího během základního zpracování lnu a konopí, přičemž v případě konopí se vžil v některých oblatech jižních Čech i výraz konopice. Užíván je ovšem i termín suška nebo obecný název sušárna lnu a konopí.

Pěstování konopí a lnu má na území dnešní České republiky poměrně dlouhou tradici. Například len byl již od konce 18. století pěstován i ve vysokých polohách Krkonoš.

Umístění sušárny konopí a lnu

Z důvodu vysokého požárního rizika v průběhu sušení a zpracování stávaly pazderny v zahradě mimo ostatní stavby usedlosti nebo dokonce až za vesnicí. Pazderny mohly být v majetku obce nebo bohatších rolníků.

V některých případech probíhalo zpracování lnu i po domácku a stavby sušáren mají podobu malé chalupy, stojící opět vzadu za usedlostí nebo na okraji vesnice z důvodu zákazu vykonávat tuto činnost v domech ve vsi. Stavby pazderen mohly posloužit i k bydlení nejchudších vrstev obyvatel.

Interiér a vybavení pazderny

Vnitřní vybavení pazderen tvořila velká zděná pec, na které se len nebo konopí sušilo. Sušení na peci předcházela sklizeň, po které následovalo rosení nebo máčení rostlin.

V pazderně vysušené stonky ručně zbavené paliček se semeny pomocí železného hřebene zv. drhlen následně procházely opakovaným lámáním a třením, při kterém se oddělovala lýko a dužina od dřevnaté části stonku. K tomuto často docházelo při umělém osvětlení, zvyšujícím právě riziko vzniku požáru.

Zpracování konopí a lnu

Výše uvedeným postupem získaná lněná nebo konopná vlákna procházela dalším zpracováním až po výrobu lněných nebo konopných výrobků, zatímco lněné nebo konopné semeno bylo lisováno v olejnách.

Lněné či konopné výrobky

V pazdernách získaná lněná nebo konopná vlákna jsou používána zejména k výrobě příze. Přízí rozumíme délkovou textilii (provazec) oproti textilii plošnou (látku), dále dělenou na netkanou či tkanou (tkanina).

Vlákna, koudel a pazdeří

V průběhu částečného zpracování setého lnu nebo konopí (zvaného dnes technické) v pazdernách se kromě rostlinných vláken odděluje i druhotný materiál vysoké hořlavosti – koudel a pazdeří.

K jeho úplnému odstranění dochází při tzv. vochlování, jehož účelem je získání jemnějších vláken. Ruční volchování na prkně s ocelovými hroty zv. vochle později nahrazují vochlovací stroje.

Ruční a strojní zpracování

Takto připravená lněná nebo konopná vlákna jsou určena k předení (příze) nebo tkaní (tkanina). Ruční předení na kolovrátku střídají přadné stroje a tkaní na tkalcovských stavech stroje tkalcovské.

V horských oblastech Českomoravské vrchoviny a zejména Krkonoš navazuje od 19. století na tradici domáckého předení a tkaní průmyslová výroba – manufaktury a textilní továrny (přádelny lnu a textilky).

Použití vláken, koudele a pazdeří

V současnosti jsou tradiční šité výrobky z lněné či konopné tkaniny nahrazovány levnějšími z bavlny (získávané z chmýří bavlníku) nebo umělých vláken.

Oproti vláknům tvořila koudel a pazdeří víceméně „odpadní“ materiál užívaný jako podestýlka pro hospodářská zvířata nebo topivo. Později je lněné či konopné pazdeří určeno i k dalšímu zpracování (celulóza pro papírny, izolační materiál).

Více informací o přadných rostlinách lze nalézt v heslech len, konopí, koudel a pazdeří na stránkách Wikipedie, ze kterých byly čerpány rovněž některé informace sloužící k sepsání odstavců o postupu zpracování lnu a konopí.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Sušárny lnu a konopí, konopné a lněné výrobky © Martin Čerňanský

Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:

ČERŇANSKÝ, Martin. Vliv zemědělství na utváření venkovského prostředí, sídel a staveb [přednáška], Praha: 2010

Poznámky a citace k příspěvku:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Literatura a odkazy k tématu:

Pazderna. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-09-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pazderna

Shives. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-09-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Shives

Linen. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-09-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linen

Hemp. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-09-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hemp

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru