Víno a vinařství – vinařské oblasti a vinohradnické stavby, tj. sklepy, lisovny a domy
Nedílnou součástí krajiny formované pěstováním vinné révy jsou vinohradnické stavby, reprezentující vinařství jako zemědělské odvětví. Různé lisovny vína a vinné sklepy jakospecifický funkční a výrazový typ staveb nalezneme nejčastěji v blízkosti vinic nebo přímo ve vinařských obcích.
Vinařské oblasti v ČR – Morava a Čechy
Na území ČR rozlišujeme dvě základní vinařské oblasti – vinařskou oblast Morava a Čechy. Vinařská oblast Morava je dále dělena na mikulovskou, slováckou, velkopavlovickou a znojemskou podoblast. Vinařská oblast Čechy se dělí na podoblast mělnickou a litoměřickou. Od vinařských obcích situovaných v těchto podoblastech se odvíjejí i turisticky oblíbené vinařské stezky.
Půdorysnými a výškovými rozměry zpravidla drobné vinohradnické stavby slouží především ke zpracování vinné révy a skladování vyrobeného vína. Kromě tohoto je zde ukládáno nářadí a načiní používaného pro práci na vinohradech, resp. vinicích nebo jejich střežení.
Lisovny vína zv. búda
Lisovny vína (přesněji hroznů vinné révy) jsou nadzemní stavby nevelkých rozměrů. Sloužily ke zpracování vinné révy v období vinobraní i uskladnění malého množství vyrobeného vína.
Umístění lisoven vinné révy
Lisovny vinné révy jsou situované přímo pod svahy osázenými vinnou révou. Zde vytvářejí charakteristickou jednořadou zástavbu, vyjímečně dvouřadou. V některých případech vinohrady již zanikly a původní situace nemusí být na první pohled patrná (např. Veletiny).
Stavba lisovny vína
Lisovny drobných vinařů, známé jako vinné búdy, jsou stavby obdélníkového půdorysu a přízemního uspořádání. Jejich stěny jsou zděné z kamene nebo nepálených cihel. Vnější povrchovou úpravu tvoří obílení vápnem a sytě modrá podrovnávka (spodní soklová část).
Střecha a střešní krytina
Původní valbové zastřešení s došky bylo obvykle již nahrazeno sedlovou střechou krytou pálenými taškami.
Vinohradnické nářadí, lis a sudy
Interiér nepodsklepené búdy tvoří dva samostatné prostory. V předním byl umístěn dřevěný lis a vinohradnické nářadí na kopání a rytí vinohradu. Zadní menšího rozměru sloužil jako komůrka pro ukládání sudů s vínem.
Lisovna vinné révy se sklepem a sýpkou
Časté bylo rovněž propojení nadzemní či částečně zapuštěné lisovny se sklepem nebo patrovou sýpkou.
Památkové rezervace s lisovnami vína
Lisovny vína jsou samozřejmě zastoupeny i mezi prohlášenými památkovými rezervacemi České republiky. Jmenovitě se jedná o Jízdou králů proslulou jihomravskou obec Vlčnov, v jejíž místní části Kojiny se nalézá mimořádný soubor těchto vinohradnických staveb. Snad ještě zachovalejší je soubor lisoven v sousední obci Veletiny, místní části Stará Hora.
Vinné sklepy a uskladnění vína
Vinné sklepy jsou uměle vytvořené podzemní prostorysloužící ke skladování vína. Mohou stát pod vinohrady jako řádková zástavba (tzv. sklepní ulice) nebo tvořit místní část obce jako volné seskupení staveb.
Z hlediska půdorysného uspořádání vinného sklepa lze rozlišit jednoduchý obdélníkový půdorys různé délky i šířky nebo složitější řešení vytvářející systém chodeb, navazujících nejčastěji kolmo na sebe. Kromě jednoprostorového řešení se můžeme setkat rovněž s víceprostorovým řešením, u kterého každý z oddělených prostorů slouží jinému vinaři.
Z hlediska výškového uspořádání rozlišujeme sklepy rozmístěné v jedné nebo několika výškových úrovní, nevyjímaje v případě zahraničí ani celá podzemní poschodí nad sebou.Jiným typem uspořádání po výšce je kombinace vinného sklepa s nadzemní lisovnou, sýpkou nebo stavbou domu.
Hloubené, tesané a zděné sklepy
Podle způsobu provedení rozlišujeme vinné sklepy vyhloubené v soudržné zemině či pískovci nebo vytesané ve skalnatém masívu. U nesoudržných zemin jsou hloubené vinné sklepy zajištěny klenbou zděnou z kamene nebo pálených cihel.
Vstup do sklepa
Vstup do vinného sklepa může zajišťovat šíje nebo jen vstupní portál, pokud se jedná o sklep zahloubený ve svažitém terénu. Šíjí rozumíme šikmou chodbu vyrovnávající výškový rozdíl mezi vstupním terénem a sklepním prostorem. Od tohoto rozdílu se odvíjí i délka chodby, která může být při hlubším založení sklepa opatřena i schodišťovými stupni.
Odvětrání sklepa a větrací šachty
S ohledem na skladovací funkci i bezpečný pohyb osob musí být vinné sklepy řádně odvětrány. K přirozenému odvětrání prostorů pod úrovní terénu slouží větrací šachty, pro které se užívá rovněž názvu větrací otvory nebo větrací komíny.
Větrací šachta je zděná z materiálu nepodléhajícího hnilobě – kámen či cihly. Ústí šachty je nad terénem opatřeno krycí hlavicí nebo jinak zabezpečeno.
Skladování vína
V odvětraných prostorách byly na kantýřích uloženy dřevěné sudy s vínem. Později se pro uskladnění vína užívá nádob ze skla – demižónů.
Výzdoba staveb a vinobraní
Hrozny vinné révy jsou oblíbeným motivem malované či štukové výzdoby sklepů a domů stojících ve vinohradnických regionech. Sběr vína oslavuje slavnost zvaná vinobraní.
Památkové rezervace s vinnými sklepy
Soubory vinných sklepů reprezentují i prohlášené památkové rezervace, jmenovitě části obcí Petrov – Plže a Blatnice pod Sv. Antoníčkem.
Přístřešky, kříže a kapličky
foto: Vinařská kaplička a křížek
Kovový křížek na kamenném podstavci a vinařská kaplička tradiční barevnosti opatřená datací rokem 1900.
Vlčnov, okres Uherské Hradiště, Foto © MaČe • fotogalerie
Mezi vinohradnické stavby můžeme řadit též drobné přístřešky jako altány či pavilóny stojící ve vinohradech nebo jejich blízkosti. Do jisté míry můžeme uvádět rovněž kříže nebo kapličky téhož umístění, pokud jejich stavba nějakým způsobem souvisí s pěstování vinné révy.
Šopy a strážní domky
Dále můžeme do skupiny (nejen) vinohradnických staveb zařadit šopy a strážní domky. Šopa zpravidla označuje malou stavbu určenou k ukládání nářadí i možnému úkrytu před poledním sluncem. Nevelkých rozměrů jsou rovněž strážní domky stojící uprostřed vinic nebo v jejich dohledné blízkosti a sloužící ke střežení v době dozrávání vinné révy. V Čechách můžeme tento typ staveb nalézt např. na Mělnicku.
Vinohradnické domy
Specifickou formou stavby typologicky související s pěstování vinné révy je tzv. vinohradnický dům, zahrnující kromě funkce bydlení i uskladnění vína vylisovaného z dozrálých hroznů vinné révy. Vinohradnické domy jsou charakteristické pro oblast Pálavských vrchů (např. Pavlov).
Vinohradnické stavby v rezervacích a skanzenech
S různými typy vinohradnických staveb z jednotlivých regionů jižní Moravy se můžeme seznámit ve skanzenu ve Strážnici, kde je těmto stavbám vyhrazen tzv. Areál vinohradnických staveb.
Autor textu a fotodokumentace k Vino, vinařství a vinohradnické stavby © Martin Čerňanský
Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:
Poznámky a citace k příspěvku:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
Literatura a odkazy k tématu:
Vinný sklep. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-09-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vinný_sklep
Viticulture. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-09-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Viticulture