Průjezd u domu a hospodářské stavby – regionální výrazy

Průjezd, podjezd

Průjezd do dvora, zpravidla opatřený vraty, bezprostředně navazující na obytné stavení. Geneze krytého vjezdu souvisí s přeměnou středověké štítové zástavby v okapovou orientaci domu.

Počáteční fázi tohoto vývoje můžeme dobře sledovat např. na jihovýchodní Moravě, kde v polovině 19. století docházelo k dodatečné přístavbě patra, jehož střecha navazovala z jedné strany na krov obytné části domu a z druhé strany byla nesena podpěrnými sloupy nebo zdí. U nejstarších dokladů nemají tyto průjezdy ani vrata, která by uzavírala vjezd do dvora, a vytvářejí tak jakousi otevřenou, volně přístupnou kolnu.

V dalším vývoji došlo k uzavírání průjezdů zdí a vraty. Podobně se formovaly průjezdy také jinde na Moravě i v Čechách, a to jak ve vesnickém, tak v maloměstském prostředí (V. Frolec, str. 177/kráceno o obce na Slovensku).

Návratí (nářečně, jihovýchodní Morava)

1. Průjezd

2. Na Pardubicku zděná brána (V. Frolec, str. 132).

Vrátnice (nářečně, jihovýchodní Morava)

1. Průjezd

2. V západních Čechách „vrátnice“ znamená křídla vrat (V. Frolec, str. 253).

Mlatévka (nářečně, jihovýchodní Morava)

Nadkrytý průjezd těsně navazující na obytnou část domu, v drobných rolnických hospodářstvích plní i funkci stodoly (V. Frolec, str. 123).

Šopa, Šopna (nářečně), Šupna

1. Kolna;

2. Průjezd

Autoři hesel z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka