Jižní Morava – bydlení, domy a chalupy na Slovácku a Břeclavsku
Základní domový typ se v oblasti jižní Moravy vyznačuje přízemním, polopatrovým nebo patrovým řešením. Z hlediska umístění převažuje okapová orientace domů, za kterou se však mohou skrývat starší štítově orientované domy. Dispozice domů mohou být komorového nebo špýcharového typu.
Roubený dům
Starší domy s roubenou konstrukcí se v oblasti jižní Moravy dochovaly ojediněle, zpravidla v okrajových a výše položených oblastech (Luhačovicko). Zpravidla byly přitom kombinovány s trvanlivějším a nespalným materiálem – kamenem na podezdívku a hliněnou mazaninou na úpravu povrchu.
Kamenný dům na jižní Moravě
Místy mohlo být kamene použito na stavbu stěn po celé výšce, zejména v oblastech bez možnosti získat levně dostatečné množství vhodného stavebního dřeva nebo hlíny. Výrazného uplatnění nalezl kámen společně s pálenými cihlami v západní části jižní Moravy (Znojemsko), kde se kamenné domy dochovaly ještě v barokních a klasicistních formách.
Hliněný dům jižní Moravy
V nížinných oblastech náležejících k povodí velkých řek a vyznačujících se dostatečným množství naplavenin a sprašové půdy, se jako hlavního stavebního materiálu pro stavbu stěn užívala hlína. Hliněné stěny se přitom vyznačovaly různou technikou provedení, jako je pěchování hliněné mazaniny do bednění nebo zdění z válků a později nepálených cihel.
Přestože zpravidla nedosahují zvláště velkého stáří, můžeme hliněné domy ještě zařadit ke starší vrstvě jihomoravských staveb. Mezi staršími dochovanými objekty se přitom často vyskytují tzv. domy s výškou, vyznačující se sýpkovým polopatrem nad částí půdorysu. Charakteristickým znakem starších domů jižní Moravy je rovněž žudro, zajišťující ochranu vstupu do domu ve formě nevelkého architektonického útvaru kolem stavebního otvoru s dveřmi.
Střechy domů v nížinných a teplých oblastech jižní Moravy jsou valbové,kryté zpravidla došky. U domů s výškou se přitom mohou vyznačovat různou úrovní hřebene nebo okapu. Později se uplatnil rovněž sedlový tvar střechy, někdy v důsledku zakrytí vjezdu a vytvoření souvislého řadového řazení. Kromě břidlice a pálených tašek nechybí samozřejmě ani náhradní typy krytin, jako jsou vláknocementové šablony.
Cihelný dům na jižní Moravě
Mladší domy jižní Moravy jsou zděné z pálených cihel a pocházejí zpravidla z 19. století. Kromě domů opatřených omítkou s mladším plastickým dekorem po vzoru slohového tvarosloví se můžeme setkat i s domy ponechanými bez omítky, tj. v režném provedení. U těchto domů je výraz určován skladbou samotných cihel (spárořez) i provedením omítaných rámů kolem dveřních a okenních otvorů.
Někdy je pálených cihel užito i na starších hliněných domech, zejména u štítového zdiva a půdních nadezdívek. V těchto případech je hlavní římsa ve stejné výšce po celém obvodu stavby, stejně jako u starších staveb s komorou v samostatném objektu.
Hlavní regiony
Výrazné regiony jižní Moravy, zahrnující jižně položená území Jihomoravského a Zlínského kraje, reprezentuje dyjsko-svratecký dům, slovácký dům i další místní dobové formy náležející k tzv. pomoravsko-panonskému domovému typu. Ke shodnému domovému typu, označovanému též jako domový typ Pomoraví a Dolního Podyjí, náleží i domy popisované v rámci střední Moravy. Výraznými národopisnými regiony jižní Moravy je Brněnsko, Slovácko, Podluží i Uherskobrodsko.
Autor textu a fotodokumentace k příspěvku Bydlení, domy a chalupy jižních Čech © Martin Čerňanský
Text vznikl úpravou a doplněním níže uvedené přednášky.
Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav. Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. Brno: Blok, 1974.
VAŘEKA, Josef. Typy a oblasti lidového domu v Českých zemích [studie]. Český lid 66, 1979
MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. Praha: Academia, 1980.
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
ČERŇANSKÝ, Martin, ed. Lidová architektura a památky ČR [online]. 2000-2024 URN:NBN:cz-nk2008545 Dostupné z: www.lidova-architektura.cz