Severovýchodní Čechy – bydlení, domy a chalupy v Krkonoších a na Broumovsku

Základní domový typ v oblasti severovýchodních Čech se vyznačuje přízemním uspořádáním. Dispoziční uspořádání domů je komorového a v pohraničí komoro-chlevního nebo chlévního typu.

Bydlení a domy severovýchodní Čechy
Starší přízemní domy a chalupy jsou roubené, zbudované ve svažitém horském terénu na podezdívce. Sedlové střechy kryje šindel nebo častěji již náhradní krytina, jako šablony nebo lepenka. Mladší zděné stavby vynikají v některých oblastech náročnou štukovou výzdobou. Památkové rezervace a obce severovýchodních Čech. Foto © MaČe, NPÚ

Přízemní dům

Starší domy severovýchodních Čech jsou roubené konstrukce, provedené na kamenné podezdívce z důvodu zemní vlhkosti. Ve svažitém horském a podhorském terénu může podezdívka dosahovat po jedné straně i značné výšky. V oblasti Podkrkonoší jsou pro zcela či zčásti roubené domy příznačné tzv. křížové světničky. Tyto podkrovní prostory jsou na střední vstupní části vestavěny kolmo do střechy, případně mají podobu samostatného křídla vynášeného sloupky.

Místy se na severovýchodě Čech uplatnila rovněž vývojově mladší konstrukce krčková, provedená za pomocí špalíčků či polínek. Jednalo se zejména o okolí měst Jilemnice a Náchod, přičemž vznik souvisel s rozvojem dřevařského průmyslu příznačného pro lesnaté pohraniční oblasti.

Sedlové střechy domů byly kryté šindelem, poté nahrazovaném rovněž lehkými šablonami nebo lepenkou. Domové štíty jsou bedněny svisle, přičemž v horní třetině mohou být prkna kladeny rovněž ve směru štítových ramen. Na stejném místě se v minulosti mohl nalézat i kabřinec nebo valbička. Místy mohl být celý štít předsazený či odsazený vůči přízemní stěně průčelí, doplněný ještě podlomenicí.

Celozděný dům severovýchodních Čech

Mladší domy jsou v severovýchodních Čechách zděné či přezdívané v celém půdorysném a výškovém rozsahupřevážně od 19. století. Před tímto je ovšem kamenného zdiva (výše uvedené podezdívky, chlévy) již hojně užíváno v kombinaci s dřevěnou konstrukcí. Kromě lomového či opracovaného kamene se stále častější stává užití pálených cihel.

Zvláště výraznou oblastí zděné lidové architektury je Broumovsko. Domy se zde vyznačují klasicistními štíty z pálených cihel, pokrytých náročnou štukovou výzdobou. Převažující krytinou staveb jsou vláknocementové šablony a nově rovněž pálené tašky.

Hlavní regiony

V oblasti severovýchodních Čech rozeznáváme krkonošský a podorlický dům. Za samostatný národopisný region je považována oblast Podkrkonoší.

Domový typ severovýchodních Čech zaujímá horské a podhorské oblasti Libereckého a Královéhradeckého kraje. Nezahrnuje ovšem Frýdlantský výběžek na severu ani Orlické hory na východě.

Autor textu a fotodokumentace k příspěvku Bydlení, domy a chalupy severovýchodních Čech © Martin Čerňanský

Text vznikl úpravou a doplněním níže uvedené přednášky.

ČERŇANSKÝ, Martin. Hlavní oblasti a regiony lidové architektury – základní domové typy a místní dobové formy lidových staveb [přednáška], Praha: 2013.

Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:

ŠKABRADA, Jiří a VODĚRA, Svatopluk. Vesnické stavby a jejich úprava. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1975.

VAŘEKA, Josef. Typy a oblasti lidového domu v Českých zemích [studie]. Český lid 66, 1979

MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. Praha: Academia, 1980.

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin, ed. Lidová architektura a památky ČR [online]. 2000-2024 URN:NBN:cz-nk2008545 Dostupné z: www.lidova-architektura.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru