Osídlení a obce na Kokořínsku – vesnická sídla a stavby lidové architektury
V minulosti obtížněji dostupná a dodnes lesy pokrytá oblast s omezenou přístupností k vodním zdrojům. V důsledku tohoto oproti oblastem Mělnicka osídlená později, avšak ještě v období vrcholně středověké kolonizace.
Poloha sídel
mapa: Historická mapa Kokořínska
Mapa II. vojenského mapování, pořizovaného v letech 1836 – 1852. Na mapě zachyceny zleva obce Nové Osinalice, Vidim a Dobřeň.
Kokořínsko, okres Mělník, Mapa © Seznam.cz • fotogalerie
Základem sídelní struktury jsou obce založené na náhorních plošinách nebo vzniklé v údolních polohách podél cest, procházejících často pískovcovými masívy vytvářejícími zde stinné rokle a údolí – doly (např. Kokořínský důl, místní názvy Na Dole, V Dolíku, Na Skalách).
V řadě případů jsou obce tvořeny místními části zaujímajícími náhorní i údolní polohy (např. obec Horní a Dolní Vidim, Horní a Dolní Zimoř). První písemné zmínky o zdejších obcích pocházejí zpravidla ze 14. století s možnými výjimkami staršími (např. Kanina) i mladšími (např. Tupadly).
Návesní vesnice
foto: Historická mapa Jestřebic
Mapa stabilního katastru z roku 1842 zachycující uspořádání převážně dřevěných staveb kolem návesního prostoru.
Jestřebice, okres Mělník, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie
Původně souvislé zalesnění přerušeno plochami zemědělské půdy v návaznosti na stavby a zahrady zemědělských usedlostí. Usedlosti jsou soustředěné po obvodě návesních prostorů s převahou štítové orientace domů nebo vytvářejí nepravidelné formace sídelních útvarů.
Na způsob zakládání v zalesněném území mohou odkazovat některé místní názvy (např. Klučno – klučit, tj. kácet) nebo radiální rozměření vesnic (např. Jestřebice – dostředný charakter má východní část obce včetně uspořádání plužiny).
Řadové vesnice
Kromě vesnic návesního typu je časté rovněž (jedno či dvou) řadové zastavění sledující průběh místní komunikace v údolní nebo náhorní poloze, obecně považované za mladší typ sídelní struktury. Kromě místních jmen staršího původu se proto můžeme setkat s pojmenováním odkazujícím na mladší založení (např. Nové Osinalice, Nové Tupadly atd.).
Mladší zástavba
Jednoduchým řádkovým uspořádáním se často vyznačuje rovněž mladší domkářská zástavba vznikající podél komunikací na okrajích obcí staršího založení. I tato zástavba se vyznačuje převážně štítovou orientací domů, třebaže okapově orientované domy jsou rovněž zastoupeny.
Lidové stavby
Region lidové architektury Kokořínsko je v současnosti nevýrazněji reprezentován dřevěnou zástavbou převážně roubené konstrukce, která v některých obcí dodnes převažuje na konstrukcí zděnou. Ta je zde ovšem, díky dostupnosti snadno opracovaného pískovce, rovněž častá a nachází společně s roubením uplatnění již na starších stavbách regionu.
Nejstarší dochované stavby s výjimkou okrajových oblastí můžeme veskrze datovat do 18. století, ve kterém dosahuje roubená architektura po výrazové stránce nebývalého projevu vrcholícího na jeho sklonku. Podrobnější popis domů je uveden na stránce Kokořínsko – dřevěné domy.
Dřevěné patrové domy na Kokořínsku – konstrukce stěn a střech domů
Ze starší vrstvy dochované zástavby vynikají stavby rozměrných patrových domů, které řadíme k domovému typu severních Čech. Kromě venkovských obcí se dochovaly i ve Mšeně, představujícím městské centrum na hranici CHKO Kokořínsko.
Roubená obytná část domu v přízemí
foto: Celoroubený patrový dům
Dům patrového uspořádání roubený v celém půdorysném a výškovém rozsahu. Výplně spár mezi trámy obíleny.
Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Z konstrukčního hlediska se převážně patrové domy v oblasti Kokořínska vyznačují užitím roubené konstrukce stěn, nacházející uplatnění v přízemí i patře obytné stavby.
V přízemí domů přetrvává roubení nejdéle na obvodových stěnách světnice, neboť se dřevo vyznačuje vynikajícími tepelně-technickými vlastnostmi a povrchovou teplotou vhodnou pro trvale obývané prostory.
Zděná vstupní a hospodářská část domu v přízemí
Oproti tomuto se ve střední kuchyňské a zadní hospodářské části prosazuje konstrukce zděných stěn, na které je používáno snadno dostupného pískovce opracovaného do podoby kvádrů – tzv. štuků.
Důvodem použití kamene je především jeho nehořlavost s výhodou užitá v místech odvodu kouře od otopného zařízení a větší trvanlivost vhodná pro hospodářské prostory chlévů apod. Kromě tohoto je kamenných kvádrů přirozeně užíváno i na podezdívky roubených stěn.
Roubené nebo hrázděné stěny po celém patře
foto: Dům s hrázděným patrem
Patrový dům se střechou sedlového tvaru. Obytná část v přízemní provedena technikou roubení a patro v hrázděné konstrukci s částečným obedněním.
Nové Osinalice, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Oproti přízemí zůstává patro roubené v celém půdorysném rozsahu podstatně déle, opatřeno pavlačí. Nikoliv ojedinělé je i provedení patra hrázděnou technikou vyznačující se úsporou dřeva (např. Dobřeň, Nové Osinalice, Tupadly).
Sedlové a polovalbové střechy
Dochované střechy patrových domů jsou převážně prostého sedlového tvaru, zatímco vývojově starší polovalbové formy jsou dochovány ojediněle (např. v obci Jestřebice, Medonosy). Charakteristickým znakem sedlových střech je jejich nesymetrické nasazení, tj. s přesahem nad zápražím při vstupní straně domu.
Rušení polovaleb obvykle souviselo s přechodem na mladší nespalný typ tvrdé krytiny a zjednodušením stavby krovu. V obou případech zcela převažují pálené a vápenopískové tašky nebo vláknocementové šablony. K výrazově významné vlně stavebních úprav spočívající v provádění vaznicových krovů docházelo v období 1. třetiny 20. století.
Podrobnější informace o provedení staveb budou uvedeny na stránce Řemeslné práce na domech.
Konstrukce a prvky
Mistrné zvládnutí zpracování a opracování materiálu u starších dřevěných domů Kokořínska je doloženo řadou mimořádných tesařských prací, dosahujících obdobně jako v oblasti severněji položeného Českolipska mimořádně vysoké výtvarné úrovně a řemeslné kvality.
Okna a dveře, pavlače a podstávka u domu
foto: Patrový dům s podstávkou
Roubený dům s patrem vynášeným rámovou konstrukcí postávky tvořenou sloupky, ližinou a rohovým pásky dokládajícími úroveň tesařské práce.
Obec Osinalice, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Dokladem tesařské práce jsou kromě samotné roubené konstrukce stěn rovněž početné vyřezávané nebo profilací opatřené konstrukční prvky plnící též estetickou funkci.
Mezi těmito vyniká především orámování dveřních a okenních otvorů včetně profilovaných říms, sloupky a zábradlí pavlače nebo sloupky, ližiny a pásky podstávkového rámu. Kromě konstrukční funkce související se sleháváním trámů přízemních stěn a vynášením patra je podstávka důležitá pro charakteristický výraz zdejší patrových staveb i možnost jejich datování.
Bedněné štíty sedlových střech domů
foto: Bedněný štít patrového domu
V souvislosti se změnou konstrukce krovu na vaznicový typ došlo k provedení nového šítu s oblíbeným motivem vycházejícího slunce.
Obec Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Náročnějšího provedení mohou být rovněž starší bedněné štíty opatřené pouze malými větracími otvory (např. v obci Střezivojice). Dochovaly se však veskrze ojediněle, nahrazeny společně s konstrukcí krovu za jednodušší skladbu.
Zdaleka nejčastějším řešením mladších bedněných štítů je přitom jednoduché svislé kladení prken na sraz nebo se spárami krytými lištami. U domů jsou součástí těchto štítů i okenní otvory osvětlovací funkce, dokládající stále častější využití podkroví nebo jeho pozdější adaptaci na obytné účely. V 1. třetině 20. století a to nejen u vaznicových krovů bylo velmi oblíbené uplatnění sluncového motivu v horní třetině štítové roviny (např. obec Dobřeň).
Obklad nebo omazání či omítnutí štítu domu
V některých případech je plocha bedněného štítu již skryta pod dekorativním obkladem z břidlicových „šupin“ (např. obec Nové Osinalice) a později z vláknocementových šablon.
foto: Omítaný štít patrového domu
Štít roubeného patrového domu s omítaným povrchem. Ve štítě okenní i větrací otvory kryté děrovaným plechem.
Obec Medonosy, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Jindy je štít omazán nebo omítnut a působí zděným dojmem, přestože je ještě součástí roubené stavby. I v těchto případech však již bývá opatřen okenními otvory běžné velikosti a to zpravidla v rozmístění 2+1 (např. Bukovec, Medonosy).
Pod spodními a někdy i horním oknem se přitom nalézají malé větrací otvory kruhového nebo obdélníkového tvaru dokládající místy dřívější sušení chmele na půdách domů.
Autor textu a fotky ke kapitole
Kokořínsko – osídlení a vesnice © Martin Čerňanský