Dřevěné a zděné stodoly středních Čech – stavba pilířové a celozděné stodoly

Prostor hospodářského dvora zemědělské usedlosti středních Čech uzavírala zpravidla stavba stodoly. V případě starých dřevěných stodol bylo uzavření dvora volnější, protože z protipožárních důvodů stávaly obvykle až v zahradě.

Roubené stodoly

foto: Roubená stodola

Roubená stodola s bedněným štítem sedlové střechy. Původní lehká a hořlavá krytina nahrazena nespalnou krytinou.
Losiny, okres Kutná Hora, Foto: © MaČe • fotogalerie

Starší dřevěné stodoly se v oblasti středních Čech dochovaly poměrně ojediněle, ostatně jako jiné hospodářské stavby podléhající zděným přestavbám. V nejstarší fázi byla konstrukce dřevěných stodol roubená včetně vnitřních dělících stěn.

Podezdívka stěn

Roubené stěny stodol stávaly zpravidla na podezdívce provedené z lomového nebo opracovaného kamene. Opracovaného kamene ve formě kvádrů bylo užíváno především na Kokořínsku s výskytem snadno dostupného pískovce.

Rámové stodoly

Mladším typem dřevěných stodol ve středních Čechách jsou stodoly rámové konstrukce. Rámové stodoly známé i z jiných regionů ČR jsou tvořeny dřevěnými rámy obvodových stěn pokrytých jednoduchých prkenným bedněním se svislým kladením prken.

Hrázděné stodoly

V severozápadních oblastech středních Čech se uplatnila rovněž na spotřebu dřeva méně náročná hrázděná konstrukce. Souvisí to mimo jiné i s nedostatkem stavebního dřeva, který se na Kladensku a Slánsku obdobně jako v přilehlých oblastech projevovat již od středověku.

Došky a šindel

Jako střešní krytina roubených stodol byly ve středních Čechách užívány především došky a šindel. Došková krytina se na stavbách stodol již nedochovala a rovněž krytina šindelová byla ve většině případů nahrazena nespalnými typy střešních krytin.

Šablony a tašky

U dřevěných stodol se často mohlo jednat o vláknocementové šablony, vyznačující se nízkou hmotností oproti páleným či cementovým taškám. Ty však byly v některých případech též užity, přestože následně způsobily deformaci krovu prohnutím střešní latí nebo dokonce i krokví.

Autor textu a fotky ke kapitole
Střední Čechy – dřevěné stodoly © Martin Čerňanský

Oproti starším dřevěným stodolám stavaly mladší stodoly, vyznačující se menším stupněm požárního rizika, zpravidla již blíže ostatním hospodářských objektům usedlosti. V případě celozděných stodol byl dvůr usedlosti v řadě případů již uzavírán zcela.

Pilířové stodoly

Materiálově kombinovanou variantu stavby stodoly představuje pilířová stodola. Základem pilířových stodol jsou z lomového kamene, kamenných kvádrů nebo pálených cihel vyzděné pilíře, případě kratší úseky obvodových stěn.

Dřevěná výplň

Prostor mezi pilíři tvoří dřevěná výplň, která je zpravidla řešena technikou drážkové konstrukce nebo prostým bedněním na trámech. V případě drážkové konstrukce jsou dřevěné trámy s ozuby zasouvány do dřevěných sloupků opatřených k tomuto účelu průběžnou svislou drážkou.

Zděné stodoly

foto: Zděná stodola

Příčně průjezdná stodola vyzděná z kamene. Krov polovalbové střechy kryje skládaná pálená střešní krytina.
Dobrovíz, okres Praha – západ, Foto: © MaČe • fotogalerie

Nepoměrně ve větším počtu jsou (nejen) v regionu středních Čech dochovány stodoly zděné konstrukce. I zděné stodoly si nadále zachovávající obvyklé trojdílné uspořádání (perna – mlat s dvoukřídlými vraty – perna), v některých případech doplněné o čtvrtý díl ve funkci kolny.

Kámen a cihly

Zděné stodoly jsou již v celém půdorysném rozsahu s vyjímkou vrat provedeny z nespalného materiálu a vyznačují se stěnovou konstrukcí. Na vyzdění stěn opatřených často stěrbinovými větracími otvory je užíváno místního kamene nebo stále rozšířenějších pálených cihel.

Střešní krytina

Pálené jsou rovněž ploché nebo drážkové tašky cihlově červené barvy, užívané jako nespalná střešní krytina. V některých regionech na zděných stavbách stodol převážilo i užití mladších cementových tašek. K rozšíření těchto tašek pískově šedé barvy došlo především v 1. třetině 20. století.

Autor textu a fotky ke kapitole Střední Čechy – zděné stodoly © Martin Čerňanský