Kokořínsko – krajina, osídlení, obce a domy na Kokořínsku

V minulosti obtížněji dostupná a dodnes lesy pokrytá oblast s omezenou přístupností k vodním zdrojům. V důsledku tohoto oproti oblastem Mělnicka osídlená později, avšak ještě v období vrcholně středověké kolonizace.

Sídla

Poloha sídel

mapa: Historická mapa Kokořínska

Mapa II. vojenského mapování, pořizovaného v letech 1836 – 1852. Na mapě zachyceny zleva obce Nové Osinalice, Vidim a Dobřeň.
Kokořínsko, okres Mělník, Mapa © Seznam.cz • fotogalerie

Základem sídelní struktury jsou obce založené na náhorních plošinách nebo vzniklé v údolních polohách podél cest, procházejících často pískovcovými masívy vytvářejícími zde stinné rokle a údolí – doly (např. Kokořínský důl, místní názvy Na Dole, V Dolíku, Na Skalách).

V řadě případů jsou obce tvořeny místními části zaujímajícími náhorní i údolní polohy (např. obec Horní a Dolní Vidim, Horní a Dolní Zimoř). První písemné zmínky o zdejších obcích pocházejí zpravidla ze 14. století s možnými výjimkami staršími (např. Kanina) i mladšími (např. Tupadly).

Návesní vesnice

foto: Historická mapa Jestřebic

Mapa stabilního katastru z roku 1842 zachycující uspořádání převážně dřevěných staveb kolem návesního prostoru.
Jestřebice, okres Mělník, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie

Původně souvislé zalesnění přerušeno plochami zemědělské půdy v návaznosti na stavby a zahrady zemědělských usedlostí. Usedlosti jsou soustředěné po obvodě návesních prostorů s převahou štítové orientace domů nebo vytvářejí nepravidelné formace sídelních útvarů.

Na způsob zakládání v zalesněném území mohou odkazovat některé místní názvy (např. Klučno – klučit, tj. kácet) nebo radiální rozměření vesnic (např. Jestřebice – dostředný charakter má východní část obce včetně uspořádání plužiny).

Řadové vesnice

Kromě vesnic návesního typu je časté rovněž (jedno či dvou) řadové zastavění sledující průběh místní komunikace v údolní nebo náhorní poloze, obecně považované za mladší typ sídelní struktury. Kromě místních jmen staršího původu se proto můžeme setkat s pojmenováním odkazujícím na mladší založení (např. Nové Osinalice, Nové Tupadly atd.).

Domkářská zástavba

Jednoduchým řádkovým uspořádáním se často vyznačuje rovněž mladší domkářská zástavba vznikající podél komunikací na okrajích obcí staršího založení. I tato zástavba se vyznačuje převážně štítovou orientací domů, třebaže okapově orientované domy jsou rovněž zastoupeny.

Dřevěné patrové domy

Region lidové architektury Kokořínsko je v současnosti nevýrazněji reprezentován dřevěnou zástavbou převážně roubené konstrukce, která v některých obcí dodnes převažuje na konstrukcí zděnou. Ta je zde ovšem, díky dostupnosti snadno opracovaného pískovce, rovněž častá a nachází společně s roubením uplatnění již na starších stavbách regionu.

Nejstarší dochované stavby s výjimkou okrajových oblastí můžeme veskrze datovat do 18. století, ve kterém dosahuje roubená architektura po výrazové stránce nebývalého projevu vrcholícího na jeho sklonku. Podrobnější popis domů je uveden na stránce Kokořínsko – dřevěné domy.

Ze starší vrstvy dochované zástavby vynikají stavby rozměrných patrových domů, které řadíme k domovému typu severních Čech. Kromě venkovských obcí se dochovaly i ve Mšeně, představujícím městské centrum na hranici CHKO Kokořínsko.

Roubená obytná část

foto: Celoroubený patrový dům

Dům patrového uspořádání roubený v celém půdorysném a výškovém rozsahu. Výplně spár mezi trámy obíleny.
Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Z konstrukčního hlediska se převážně patrové domy v oblasti Kokořínska vyznačují užitím roubené konstrukce stěn, nacházející uplatnění v přízemí i patře obytné stavby.

V přízemí domů přetrvává roubení nejdéle na obvodových stěnách světnice, neboť se dřevo vyznačuje vynikajícími tepelně-technickými vlastnostmi a povrchovou teplotou vhodnou pro trvale obývané prostory.

Zděná vstupní a hospodářská část

Oproti tomuto se ve střední kuchyňské a zadní hospodářské části prosazuje konstrukce zděných stěn, na které je používáno snadno dostupného pískovce opracovaného do podoby kvádrů – tzv. štuků.

Důvodem použití kamene je především jeho nehořlavost s výhodou užitá v místech odvodu kouře od otopného zařízení a větší trvanlivost vhodná pro hospodářské prostory chlévů apod. Kromě tohoto je kamenných kvádrů přirozeně užíváno i na podezdívky roubených stěn.

Roubené nebo hrázděné stěny patra

foto: Dům s hrázděným patrem

Patrový dům se střechou sedlového tvaru. Obytná část v přízemní provedena technikou roubení a patro v hrázděné konstrukci s částečným obedněním.
Nové Osinalice, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Oproti přízemí zůstává patro roubené v celém půdorysném rozsahu podstatně déle, opatřeno pavlačí. Nikoliv ojedinělé je i provedení patra hrázděnou technikou vyznačující se úsporou dřeva (např. Dobřeň, Nové Osinalice, Tupadly).

Sedlové a polovalbové střechy

Dochované střechy patrových domů jsou převážně prostého sedlového tvaru, zatímco vývojově starší polovalbové formy jsou dochovány ojediněle (např. v obci Jestřebice, Medonosy). Charakteristickým znakem sedlových střech je jejich nesymetrické nasazení, tj. s přesahem nad zápražím při vstupní straně domu.

Rušení polovaleb obvykle souviselo s přechodem na mladší nespalný typ tvrdé krytiny a zjednodušením stavby krovu. V obou případech zcela převažují pálené a vápenopískové tašky nebo vláknocementové šablony. K výrazově významné vlně stavebních úprav spočívající v provádění vaznicových krovů docházelo v období 1. třetiny 20. století.

Podrobnější informace o provedení staveb budou uvedeny na stránce Řemeslné práce na domech.

Konstrukce a prvky

Mistrné zvládnutí zpracování a opracování materiálu u starších dřevěných domů Kokořínska je doloženo řadou mimořádných tesařských prací, dosahujících obdobně jako v oblasti severněji položeného Českolipska mimořádně vysoké výtvarné úrovně a řemeslné kvality.

Okna a dveře, pavlače a podstávka domu

foto: Patrový dům s podstávkou

Roubený dům s patrem vynášeným rámovou konstrukcí postávky tvořenou sloupky, ližinou a rohovým pásky dokládajícími úroveň tesařské práce.
Obec Osinalice, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Dokladem tesařské práce jsou kromě samotné roubené konstrukce stěn rovněž početné vyřezávané nebo profilací opatřené konstrukční prvky plnící též estetickou funkci.

Mezi těmito vyniká především orámování dveřních a okenních otvorů včetně profilovaných říms, sloupky a zábradlí pavlače nebo sloupky, ližiny a pásky podstávkového rámu. Kromě konstrukční funkce související se sleháváním trámů přízemních stěn a vynášením patra je podstávka důležitá pro charakteristický výraz zdejší patrových staveb i možnost jejich datování.

Bedněné štíty sedlových střech domů

foto: Bedněný štít patrového domu

V souvislosti se změnou konstrukce krovu na vaznicový typ došlo k provedení nového šítu s oblíbeným motivem vycházejícího slunce.
Obec Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Náročnějšího provedení mohou být rovněž starší bedněné štíty opatřené pouze malými větracími otvory (např. v obci Střezivojice). Dochovaly se však veskrze ojediněle, nahrazeny společně s konstrukcí krovu za jednodušší skladbu.

Zdaleka nejčastějším řešením mladších bedněných štítů je přitom jednoduché svislé kladení prken na sraz nebo se spárami krytými lištami. U domů jsou součástí těchto štítů i okenní otvory osvětlovací funkce, dokládající stále častější využití podkroví nebo jeho pozdější adaptaci na obytné účely. V 1. třetině 20. století a to nejen u vaznicových krovů bylo velmi oblíbené uplatnění sluncového motivu v horní třetině štítové roviny (např. obec Dobřeň).

Obklad nebo omazání či omítnutí štítu domu

V některých případech je plocha bedněného štítu již skryta pod dekorativním obkladem z břidlicových „šupin“ (např. obec Nové Osinalice) a později z vláknocementových šablon.

foto: Omítaný štít patrového domu

Štít roubeného patrového domu s omítaným povrchem. Ve štítě okenní i větrací otvory kryté děrovaným plechem.
Obec Medonosy, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Jindy je štít omazán nebo omítnut a působí zděným dojmem, přestože je ještě součástí roubené stavby. I v těchto případech však již bývá opatřen okenními otvory běžné velikosti a to zpravidla v rozmístění 2+1 (např. Bukovec, Medonosy).

Pod spodními a někdy i horním oknem se přitom nalézají malé větrací otvory kruhového nebo obdélníkového tvaru dokládající místy dřívější sušení chmele na půdách domů.

Přezdívané a zděné domy

V oblasti Kokořínska reprezentované nejvýrazněji dřevěnými domy patrového uspořádání se dochovaly rovněž hodnotné domy zděné konstrukce. Kromě zčásti či téměř zcela přezděných starších staveb se již jedná o zděné novostavby, budované ve zdejších obcích od 1. poloviny 19. století.

Použití kamene na podezdívky a zápraží

Nejstarší užití kamenného zdiva obecně souvisí s mechanickými, tepelně-technickými i chemickými vlastnostmi kamene. Již u dřevěné vrstvy zástavby, oblast Kokořínska nevyjímaje, je místního kamene užíváno na podezdívky domů. V důsledku tohoto dochází ke zpomalení procesu vzlínání zemní vlhkosti i poškození spodních trámů roubených stěn hnilobou. Dále je kamene užíváno rovněž na vydláždění zápraží podél vstupní strany domu.

Přezdívání a vyzdívání

foto: Roubený dům se zděnou částí

Dům roubené konstrukce v přízemí a patře s výjimkou chlévů provedených ve zdivu. Hospodářské využití zadního dílu dokládají rovněž malé okenní otvory.
Obec Střezivojice, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Staršího původu je rovněž vyzdívání středního a zadního dílu přízemí domu, ať již nahrazením roubení nebo v rámci nové stavby kombinující dřevo a kámen. Ve středním dílu k tomuto docházelo z důvodu umístění topeniště, které se nalézalo při zadní části síně a představovalo vždy zvýšené riziko požáru.

V zadní části domu bylo důvodem brzkého užití zdiva hospodářské využití prostorů sloužících jako chlévy. Kromě nevytápění prostorů se na zvýšené vlhkosti podílela i samotná zvířata (např. produkce vodní páry dýcháním atd.).

Kromě tohoto mohlo být přízemí přezděno či vyzděno po celém půdorysu. tj. včetně světnice. Je přitom možné nalézt řešení, kdy byla u roubeného domu přezděna průčelní stěna včetně štítu (např. Dobřeň) nebo kombinující zdivo v patře domu se stále ještě bedněným štítem.

Zděné patrové domy z 1. poloviny 19. století

Z mladší a již zpravidla celozděné vrstvy zástavby Kokořínska, budované od 1. poloviny 19. století, vynikají především velké patrové domy klasicistních forem. Svoji náročnou výzdobou mnohdy ještě odkazují na oblíbené barokní tvarosloví slohových staveb. Tyto zděné domy jsou v řadě případů již zachyceny na mapách stabilního katastru (např. Horní Vidim), pořizovaných na Kokořínsku kolem let 1842-43.

foto: Zděný dům na Kokořínsku

Dům postavený či zásadně přestavěný na místě dřevěného domu po roce 1843. Jako u dřevěných domů přetrvává střecha přetažená přes zápraží a pavlač.
Obec Nové Osinalice, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Podstatným rysem starší vrstvy zděné zástavby (nebo zásadních přestaveb ponechávajících jen nemnohé konstrukce) zůstává nesymetrické nasazení sedlové střechy. Obvykle přetrvává i konstrukce krátké pavlače provedená ve střední části domu. Palvač kryje hlavní vstup do domu a zároveň je kryta právě přesahem střechy.

Kámen, pálené cihly a tašky

Kromě pískovcového kamene se stále rozšířenější stává i užití pálených cihel, zprvu zejména ve štítech a na záklencích okenních otvorů. Pálené hlíny je ostatně užíváno rovněž na výrobu střešních tašek sedlových střech.

Celozděné patrové domy ze 2. poloviny 19. století

Vedle zděných staveb náležejících dobou výstavby či alespoň svým výrazem ještě do 1. poloviny 19. století jsou na Kokořínsku přirozeně dochovány i stavby mladší. Mezi těmito můžeme jmenovat patrové domy ze 2. poloviny 19. století i často již přízemní domky stavěné do poloviny století dvacátého.

foto: Celozděný patrový dům

V celém půdorysném a výškovém rozsahu zděný patrový dům datovaný rokem 1876. Oproti starším stavbám chybní pavlač a střecha je již nasazena symetricky.
Obec Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Stejně objemné jako patrové domy klasicistních forem či ještě v řadě případů půdorysně větší bývají zděné domy stavěné na Kokořínsku po celou 2. polovinu 19. století.

Zvětšení rozměrů domu se často projevilo zvýšením počtu okenních otvorů na vstupním i štítovém průčelí. Dříve početnější dvě okenní osy běžné v průčelí dřevěných i starších zděných domů střídají často osy tři, s vnějšími okenními rámy stále v líci stěny.

Symetrická střecha, chybějící pavlač a podstávka

V souvislosti s postupnou změnou konstrukčního řešení, a to často rovněž v interiéru stavby (stropy), dochází rovněž k proměně vnějšího výrazu obytných staveb. Na první pohled se tato změna projevuje zejména v symetrickém nasazení sedlové střechy a chybějící pavlačí, přičemž obojí souvisí s typem a uložení stropní konstrukce. Neuplatňují se samozřejmě ani podpěrné rámové konstrukce – podstávky, které ztratily význam po nahrazení snáze deformovatelného roubení přízemních stěn zdivem.

Profilované římsy, kvádrování a šambrány

Oproti starším zděným domům se domy 2. poloviny 19. století vyznačují prostším architektonickým pojednáním omítaných průčelních ploch včetně štítů trojúhelníkového tvaru.

foto: Celozděný přízemní dům

Zděný patrový dům s plastickou výzdobou spočívající v orámování otvorů a provedení patrové i korunní římsy.
Obec Dolní Vidim, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Plastická výzdoba je přitom omezena především na profilované římsy v úrovni stropních konstrukcí, které oddělují přízemí od patra a na průčelní straně i štítové zdivo.

Kromě říms plnících u krovu i konstrukční funkci se mezi zdobnými prvky objevuje rovněž již dříve užívané zdůraznění nároží kvádrováním (rustika či bosáž) nebo orámování okenních otvorů šambránami (např.obec Jestřebice).

Přízemní domy a domky z 1. poloviny 20. století

V 1. třetině 20. století se na Kokořínsku i jinde staví zděné domy z pálených cihel a možným užitím kamene na soklovou část stěn. Domy nebo domky nacházející se často v domkářské zástavbě bývají menších rozměrů a přízemního uspořádání, které je zvýšeno o půdní nadezdívky (např. obec Nosálov).

Nadezdívky kryté přesahujícími vaznicovými krovy umožňují obytné využití podkroví a to zejména v přední části u štítového zdiva prolomeného okenními otvory sloužícími k osvětlení i přirozenému větrání. Dřevěné okenní rámy jsou osazeny v líci nebo zapuštěny za líc omítané fasády, která bývá opatřena jednoduchou geometrickou výzdobou.

Zděné hospodářské stavby a ohrazení

Kromě zděných staveb obytné funkce se v oblasti Kokořínska dochovaly rovněž zděné objekty hospodářského využití. Kromě staveb samotných je zdejšího pískovcového kamene užíváno rovněž na ohrazení dvora nebo zahrady náležející k jednotlivým usedlostem.

Sýpky, chlévy a stodoly

foto: Hospodářské stavby z kamene

Zděné chlévy z kamenných kvádrů doplňovaných pálenými cihlami, užitými na záklenky i pozdější opravy a úpravy. Podkroví sloužící k uskladnění sena opatřeno podávacím vikýřem.
Obec Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Vedle zadní části nebo již celého přízemí a posléze i patra domů je kamenných kvádrů užíváno rovněž na stavby hospodářské funkce. Kromě snadno opracovatelného pískovce nacházejí později uplatnění i pálené cihly, přestože zde zdaleka nejsou převažujícím stavebním materiálem.

Hospodářské stavby tvoří nedílnou provozní součást zemědělských usedlostí i historického stavebního fondu Kokořínska. Mezi těmito jmenujme zejména sýpky, chlévy a stodoly, ať již kamenné nebo později cihelné (např. obec Nosálov).

Ohradní zeď s branou

foto: Ohradní zdi a brány z kamene

Klenutá brána vjezdu do prostoru hospodářského dvora s datací na místě vrcholového klenáku rokem 1842.
Obec Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Kamenného provedení bývá rovněž ohrazení hospodářského dvora a to nejčastěji ve formě ohradní zdi s navazujícím vjezdem. Vjezd do dvora vedoucí přímo z veřejného prostranství je zpravidla proveden klenutou branou, vedle které může ještě stát branka (např. obec Nosálov).

Dobu výstavby brány lze často poměrně dobře datovat podle tvaru oblouku. V 1. polovině 19. století jsou na Kokořínsku stavěny brány půlkruhového průjezdného profilu a později nižšího, zpravidla půleliptického. Některé ze starších bran přitom mohou být omítnuty a zdobeny mladším dekorem.

Sloupky, opěrné zídky a stupně

Časté je rovněž ohrazení pomocí kamenných plotových sloupků s mezilehlými dřevěnými poli a to zejména u zahrad. V případě terénních rozdílů jsou ploty doplněny o podezdívky plnící rovněž funkci opěrných zídek. K překonání výškového rozdílu v zahradách často slouží kamenné stupně osazené přímo do rostlého terénu.

Hospodářské a obytné prostory ve skalách

Výrazným fenoménem oblasti těsně spjatém s přírodním prostředím Kokořínska jsou prostory vyhloubené v pískovcových skalách a sloužící nejrůznější hospodářské funkci nebo bydlení.

Autor textu a fotky ke kapitole Kokořínsko – osídlení a vesnice © Martin Čerňanský