Půdorys a stavby dvorů na Poličsku a jižním Litomyšlsku – dům a hospodářské stavby kolem dvora
Čtyřboké usedlosti tvoří obytné a hospodářské stavby vymezující různě velký prostor dvora, zpravidla pravidelného půdorysu. Obvyklé je přitom stavební a někdy i provozní spojení staveb či prostor, případně uzavření dvora krátkou stěnou opatřenou vstupem.

Pohled na čtyřboký dvůr charakterizovaný rozdílným stavebním objemem dvoutraktového domu a jednotraktových hospodářských staveb (Foto: MaČe • fotogalerie).
Dům
Jedna ze čtyř stran dvora je tvořena podélnou stranu domu, který je charakterizován zpravidla největšími stavebními objemy. Důvodem je přitom nejen patrové uspořádání, ale rovněž často dvoutraktové uspořádání.
Patrové uspořádání domu přitom bylo, alespoň na části půdorysu, běžné již v případě starších roubených domů špýcharového typu. Tyto mohly být později rozšiřovány o druhý trakt, ve kterém se nacházela světnička. Běžné bylo dvoutraktové řešení samozřejmě i v případě mladších staveb, jak zcela nebo zčásti roubených tak celozděných. Umístění světničky vedle světnice bylo výhodné nejen z hlediska konstrukčního, ale rovněž z hlediska vytápění těchto obytných prostor.
Výměnek
Další z obytných prostor situovaných v rámci staveb čtyřbokého dvora mohl být výměnek. Tento byl však z provozních důvodu situován v jiném stavební křídle (viz. půdorys níže vpravo) nebo přistavěn z vnější strany dvora (viz. sídelní rozvoj, usedlost a výměnek na ortofotomapě vlevo). V ostatních případech mohl stát výměněk jako samostatná stavba mimo vlastní usedlost, přičemž mohl mít i podobu malé usedlosti rovněž čtyřbokého půdorysu.
Půdorysy dvorů s vyznačením jednotlivých prostor domu a hospodářských staveb. Roubené části značeny tence černě, zděné silně bez výplně (Půdorysy © V. Frolec a J. Vařeka, Encyklopedie. Lidová architektura, str. 28, ilustrace v publikaci J. Scheybal, J. Vajdiš.).
Hospodářské stavby
Oproti domu se hospodářské stavby, vymezující zpravidla zbývající tři strany dvora, vyznačují obvykle přízemním řešením a jednotraktovou dispozicí menší šířky. Mezi hospodářské stavby nebo prostory náleží především roubené nebo již zděné chlévy, stáj, další komory, otevřená kolna a někdy již také stodola.
Komora
Kromě přízemního uspořádání hospodářských staveb existují i další varianty, odrážející zejména umístění skladovacích komor. U těchto je totiž z důvodu uskladnění životně důležitých plodin (obilné zrno) požadováno situování v patře, dostatečně chráněném před účinky zemní vlhkosti. Z výše uvedeného důvodu mohla být komora, zejména v případě starších celoroubených dvorů, umístěna:
- v zadní části domu, v patře přístupném ze síně
- v hospodářské křídle, v patře přístupné ze dvora pavlačí
- nad průjezdem do hospodářského dvora
Stodola
Různé byly rovněž varianty situování stodoly, přičemž starší roubené stávaly z důvodu vysokého požárního rizika zcela samostatně. Kromě pravoúhlého půdorysu měla řada těchto stodol rovněž půdorys polygonální, tj. mnohoboký.
Jak dokládají stodoly dochované ojediněle v terénu a zejména historické mapy stabilního katastru, zachycující oba půdorysné typy v nepoměrně vyšším počtu, byly tyto hospodářské stavby situovány v zahradě za usedlostí.
Hospodářský dvůr
Dům a hospodářské stavby vymezovaly prostor dvora pravidelného čtyřstranného půdorysu různé velikosti. Využítí dvora se přitom oproti minulosti zásadní měrou změnilo.

Pohled do prostoru čtyřbokého dvora z pavlače domu, do dvora otevřena kolna a krytý průjezd (foto: MaČe • fotogalerie).
V minulosti sloužil hospodářský dvůr, jak ostatně napovídá samotný název, výhradně hospodářským účelům spojených se zemědělským provozem usedlosti. Rozměry dvora přitom musely umožňovat umístění hnojiště i vjezd, případně průjezd vozu. Tomuto byla přizpůsobena i šířka krytého vjezdu, stejně jako do dvora otevřený prostor vozové kolny. Vlastní plocha dvora přitom byla vyspádována s ohledem na odtok zejména dešťové vody.
Po celém půdorysném obvodu dvora nebo jeho části byl proveden zpevněný a často též oproti terénu zvýšený chodník odpovídající šířky. Z chodníku byl přístupný dům a hospodářské stavby, které byly takto zároveň komunikačně propojeny. Chodník byl zpravidla vydlážděn z velkých kamenných desek nebo malých valounů, které mohly být později překryty vrstvou betonu a pohledově se neuplatňují. Shora byl chodník chráněn a kryt přesahy sedlových střech, kryjících takto jednotlivá zápraží a to zejména domu a chlévů. Kamenem byla někdy z důvodu vysokého provozního zatížení zpevněna i podlaha vozové kolny, případně celého dvora.
V současnosti již většina dvorů neplní hospodářskou funkci a slouží rekreačnímu využití, případně zčásti jako okrasná či užitková zahrádka. Vlastní prostor výhradně soukromého charakteru bývá obvykle zcela nebo zčásti zatravněn.

Zatravněný prostor bývalého hospodářského dvora čtyřboké usedlosti (foto: MaČe • fotogalerie, půdorys dvorce © V. Mencl. Lidová architektura v Československu, str. 279).
Hnojiště
V případě čtyřbokých usedlostí na Českomoravské vrchovině bylo hnojiště, sloužící k ukládání chlévské mrvy, situováno v přímo v prostoru hospodářského dvora. Velikost přitom souvisela s počtem ustájených zvířat a proto i v případě velkých dvorů zaujímalo hnojiště převážnou část plochy dvora.
Pevnější ohrazení hnojiště mohlo zprvu u některých usedlostí chybět, resp. bylo tvořeno zvýšeným zápražím. Později se mohlo využívat prken a nakonec i trvanlivějšího betonu. Od 2. poloviny 20. století byla hnojiště ve dvoře zpravidla rušena nebo přinejmenším přemístěna do prostoru zahrady za usedlostí.
Záchod
V prostoru hospodářského dvora stával rovněž záchod, stavěný zprvu samostatně mimo dům. Z provozních důvodů byl obvykle umístěný na hnojišti, resp. na jeho okraji či přímo v rohu. Viz. půdorysy čtyřbokých dvorů na stránce Půdorys a stavby dvora.
Záchod měl zpravidla formu jednoduchého dřevěného přístřešku z prken, přístupného ze zápraží v blízkosti vstupu do domu nebo výměnku. Shora byl opatřen pultovou střechou, spádovanou mimo vstup a zápraží. V současné době většina záchodů situovaných ve dvoře již zanikla (společně se zrušením hnojiště) a byla nahrazena moderním sociálním zařízením v rámci dispozice domu.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Poličsko a jižní Litomyšlsko – hospodářský dvůr © Martin Čerňanský