Dřevěný větrný mlýn a zděný větrný v ČR – stavba dřevěného a zděného mlýny, prodej mlýna a stěhování

Početnějším a na území ČR vývojově starším typem větrných mlýnů je dřevěný větrný mlýn sloupové konstrukce, zvaný též německý podle země první písemné zmínky (skutečný původ není potvrzen). Na našem území se navíc vyznačuje některými rozdíly, díky kterým se často také mluví rovněž o mlýnu moravském. Mezi další názvy náleží mlýn beraní nebo kozlečí.

Dřevěný větrný mlýn

Přízemí

foto: Přízemní část větrného mlýna

Spodní část dřevěného větrného mlýnu tvoří upevnění středového sloupu za pomocí trámkové obruče a šikmých vzpěr.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie

U celodřevěných větrných mlýnů se proti větru natáčela celá horní stavba s výjimkou rovnoramenného základového kříže uloženého na podezdívce. Osu otáčení patrové stavby tvoří pevný středový sloup, zajištěný ve svislé poloze vzpěrami – apoštolé a trámkovou obručí připevněnou ke sloupu.

Na rozdíl od starších vyobrazení je u řady dochovaných mlýnů tato část stavby obvykle již skryta pod obvodový plášť tvořený prkenným bedněním.

První patro

První patro větrného mlýna je přístupné po venkovních schodech. Uvnitř prostoru vymezeného prkenným bedněním na nosném rámu a záklopem trámového stropu je umístěna část samostatně popisovaného vnitřního vybavení – moučnice a moučná truhla. Z tohoto prostoru je rovněž obsluhováno brzdící zařízení s bubnovým navijákem a jsou zde rovněž umístěny dřevěné schody do druhého patra.

Druhé patro

foto: Perutě větrného mlýna

Pohled na horní část kopie větrného mlýna se čtyřmi lopatkami na vodorovné hřídeli.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie

Ve druhém patře sloupového mlýna je umístěno další vnitřní vybavení náležející k mlecímu složení. Jedná se o mlýnské kameny, násypku a paleční kolo včetně převodu na svislé hřídeli pohánějící shora běhoun (vrchní pohyblivý mlýnský kámen). Z důvodu velikosti palečního kola není prostor zastropen a je krytý až strmou střechou opatřenou šindelem.

Mlýnské lopatky na hřídeli

Svislé části střešní konstrukce jsou tvořeny prkenným bedněním s vynechaným otvorem pro protažení vodorovné hřídele. Ke hřídeli jsou za pomoci kovových prvků připevněny čtyři lopatky, pro které se užívá též výrazu perutě či křídla. Z důvodu co největšího výkonu byly lopatky původně potažené vypnutými plachetkami či dračkami nebo lískami.

Prodej a stěhování mlýnů

Dřevěná konstrukce větrných mlýnů umožňovala rovněž jejich přemístění, ke kterému v minulosti skutečně v řadě případů docházelo. Důvody byly převážně ekonomické a sociální, od špatných povětrnostních podmínek a nízkých výdělků po prodej mlýna či sňatek. V případě menších vzdáleností byl dřevěný větrný mlýn přesouván vcelku, zatímco větší vzdálenosti související často právě s prodejem mlýna vyžadovaly jeho úplné rozebrání.

Zděný větrný mlýn

Mladším typem větrného mlýna na území ČR je zděný větrný mlýn s otočnou střechou, která bezesporu představovala pokrok v konstrukci zděných větrných mlýnů. Tento typ mlýna se rozšířil a stal typickým především pro Holandsko, proto je často nazýváme mlýny holandské.

foto: Zděný větrný mlýn

Zděná stavba bývalého větrného mlýna adaptovaného pro účely bydlení. Dřevěné lopatky se bohužel nedochovaly.
Arnoltice, okres Děčín, Foto: MaČe • fotogalerie

Historické větrné mlýny zděné konstrukce se vyznačují věžovou formou, nejčastěji ve tvaru komolého kužele či válce. Šikmé nebo svislé stěny nad kruhovým půdorysem jsou vyzděny z místního kamene, použitého rovněž do základů. Na horní část zděné stavby je nasazena kuželová střecha, která se u mlýnů holanského typu natáčí společně s lopatkami proti větru.

Přízemí a první patro

Kromě architektonické formy se zděné mlýny holanského typu liší od dřevěných mlýnů německého typu i výškovým uspořádáním mlecího složení. Důvodem je především samotný vstup do mlýna, provedený u zděné stavby na úrovni přízemí využitého rovněž pro vnitřní vybavení. Zpravidla se zde nalézá převod zajišťující pohon běhounu zdola, neboť mlýnské kameny s násypným košem jsou umístěny v prvním patře . Patro je přístupné po vnitřních schodech.

Druhé patro a otočná střecha

Ve druhém patře zděného mlýna holanského typu se nachází převod na svislou středovou hřídel a paleční kolo, zasahující z větší části do prostoru krovu. V krovu se nalézá rovněž vodorovná hřídel protažená střešním vikýřem vně stavby a opatřená čtyřmi lopatkami. Uložení střechy na korunu zdiva je provedeno takovým způsobem, aby bylo možné otáčení lopatek proti směru větru.

Mlýn s Halladayouvou turbínou

Pouze v jednom případě se u nás dochoval modernější zděný mlýn poháněný namísto větrného kola Halladayovou turbínou (název podle vynálezce větrného motoru).Jedná se o větrný mlýn v Ruprechtově, prohlášený za kulturní památku. Základem mlýnů tohoto typu zůstává zděný objekt (nemusí však již být nutně kruhového půdorysu), nad jehož střechou je umístěna proti větru sama se otáčející větrná turbína.

Mlýny na historických mapách

foto: Zděný větrný mlýn na mapě SK

Podle kruhového půdorysu a perutí snadno indentifikovatelná zděná stavba větrného mlýna na mapě Stabilního katastru 1843.
Arnoltice, okres Děčín, Foto: MaČe • fotogalerie

Velmi dobře lze sledovat stavby dřevěných a zděných větrných mlýnů na historických mapách Stabilního katastru, které byly zpracovány v období 1. poloviny 19. století.

Konec 18. a počátek 19. století je totiž zároveň dobou největšího rozvoje větrných mlýnů. Souvisí to s rostoucím počtem obyvatel i poptávkou po potravinách, která vyžaduje zintenzivnění zemědělské produkce.

Autor textu a fotodokumentace k Dřevěný a zděný větrný mlýn © Martin Čerňanský